Nestor moskevské bohemistiky S. V. Nikolskij se studiem Haškova života a díla zabývá dlouhodobě. Předkládaná kniha je shrnutím jeho výzkumů i představením jeho osobité interpretace, odlišné od tradičního českého výkladu. V devadesátých letech 20. století byl prvním badatelelem, který ve Vojenském historickém archivu v Praze objevil archivní složku reálného vojáka Josefa Švejka. S tímto materiálem detailně

Kniha přináší soubor studií prezentovaných v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v rámci Literárněvědného fóra 2019 Češi, Němci a protektorátní literatura. Jednotliví hosté se zde zabývali institucionalizací a ideologizací literatury ve sledovaném období (Steffen Höhne), obrazem protektorátu v dobové literatuře (Peter Becher), protektorátní tvorbou čelního představitele německé literatury první republiky

Talán nincs még egy olyan tudományág, ahol annyi tévhit, meggyőződés és rögeszme keringene, mint a nyelvészet. Kicsit olyan ez, mint a labdarúgás: mindenki ért hozzá, mindenki jobban tudja. Mindenkinek van egy tuti biztos elmélete, hogy miként is kezdtek beszélni az őseink, honnan ered a nyelvünk, milyen kacskaringós úton jutottunk el az első mondatig. A svéd nyelvész, Sverker Johansson, aki már 2006

Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 1934). Jeho diela nabité umeleckým i myšlienkovým potenciálom sa prekladali do slovenčiny a do češtiny v obdobiach spoločenského

Vladimír Svatoň ve své knize uvažuje o komparatistice jako o myšlení, které chce zachytit kontury širších kontextů, než jaké nabízí literatura jednotlivých národů. Důležitý je pro něho pojem předpokladové půdy jako principu, kterým je kontext scelen. Evropská civilizace je tak poznamenána permanentním rozporem mezi nadosobními zákony a soucitem s osudy lidského jedince. Vznik komparatistiky autor klade

Významný príspevok z oblasti interpretačného výskumu slovenskej a inonárodnej lyriky, jej recepcie, prekladu a kritiky. Autor vychádza z viacerých myšlienkových teoretických a interpretačných tradícií (formálna škola, štrukturalizmus, historická poetika, interliterárna komparatistika), ktoré rozvíja v intenciách humanitných vied začiatku 21. storočia. Priekopnícka je aj časť venovaná metafore a jej

Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy. Gnómicky sevřený text si bere za koncepční základ kapitolové členění, přičemž

Pozoruhodná monografie navazuje na předcházejíci výsledky výzkumu, které jsou metodologicky napojeny na progresivní trendy současné nitranské literární vědy. Míři do sfér intersemiotických a interdisciplinárních.

Monografie \"Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století\" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující

Az Osiris Nyelvtan a magyar nyelv rendszerét a legkorszerűbb funkcionális nyelvészet elméleti keretében és módszertanával mutatja be, a nyelvtant a magyar anyanyelvűek közösségéhez, nyelvi kommunikációjához és kultúrájához közel hozva. A Nyelvtan fő leíró fejezete a nyelvtani bevezető után a hangtan, a jelentéstan, az alaktan, a mondattan és a pragmatika. Ezeket a fő területeket a Nyelvtan szorosan

Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.

Praktické využitie kaligrafie je zjavné pri pohľade na akúkoľvek pozvánku, diplom či plagát. Toto umenie však ponúka oveľa viac než len rukou písaný text lahodiaci oku. Milovníkom histórie sprostredkúva zaujímavý pohľad na dejiny našej civilizácie a praktizujúcich súčasníkov vedie k trpezlivosti, sústredeniu a zmyslu pre proporciu. Vďaka tejto učebnici kaligrafie zvládnete aj vy dvadsaťjeden základných

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána

Náš přední rusista Tomáš Glanc (mj. ředitel Ústavu východoevropských studií na FF UK v Praze) se ujal zpracování průřezové, esejisticky psané encyklopedie, která se tentokrát vedle literatury zabývá i dalšími uměleckými obory, a to divadlem, filmem, ale především výtvarným uměním. Jednotlivé statě jsou věnovány autorům, skupinám, směrům, významným periodikům a podobně.

A presente antologia pretende ser em certa medida um tributo da literatura portuguesa a uma cidade que, com maior ou menor intensidade, marcou um largo conjunto de autores, em algum momento dos respectivos percursos. É por conseguinte importante que seja publicada em edicao bilingue, para que dela possam desfrutar leitores dos dois idiomas. Deste modo, torna-se igualmente uma reuniao de alguns dos

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický

V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý - autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno. Rubrika sa stretla s veľkým záujmom autorov i čitateľov. V ročníku 1992 do nej prispelo týchto dvanásť autorov: Milan Adamčiak, Peter Breiner, Jana Cviková, Dušan Dušek, Zdeněk Eis, Rudolf Fila, Vladimír Godár, Stanislava

Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje. Kniha sa ďalej zaoberá tým, akú úlohu hrá rozprávanie príbehov v našich životoch a našej kultúre. Jednotlivé kapitoly práce spája téma reprezentácie: naratívnej, reprezentácie v literárnom smere realizmu, reprezentácie mesta