Kniha Autonomie v dialogu je součástí širšího projektu, který zkoumá Kantův „vynález“ autonomie prostřednictvím rozhovorů s vybranými postavami evropské filosofické tradice. Co je pravdy na podezření, že autonomie, chápaná jako sebevztah rozumného subjektu, není schopna náležitého vztahování se k jinakosti – ať už je jí míněna jinakost druhého člověka, světa či jinakost boha? Je nutno tuto základní

Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na různé

Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize. Autor z rozličných hledisek sleduje jednotlivé kroky novověkého rozpouštění subjektu i objektu. Moderní člověk ztrácí jakoukoliv oporu v něčem uchopitelném, což dle Flussera může

V čom sa mýlia apokalyptické filmy, keď zobrazujú prírodné pohromy alebo vojnu? Ako sa v skutočnosti správajú ľudia pri bombardovaní? Čo naozaj zažili deti, ktoré stroskotali na pustom ostrove, a prečo to bolo také odlišné od knižného príbehu Pán múch? Ako došlo k zásadným pozitívnym prerodom spoločností, napríklad k ukončeniu apartheidu? Ak existuje presvedčenie, ktoré spája ľavičiarov a pravičiarov,

Kniha přináší ve třinácti kapitolách pestrou paletu dialogů myslitelů evropské tradice s Lévinasovou expresivní fenomenologií jinakosti, zastoupenou v prvé řadě knihou Totalita a nekonečno. Společným cílem statí je přispět k reflexi a dalšímu rozvíjení Lévinasovy filosofie, která je koncipována jako radikální polemika se zásadními proudy evropské filosofické tradice. Protože Lévinas své myšlení rozvíjí

Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu. Ve třetí knize obhajuje Órigenés působení křesťanských učitelů, jejichž přednášky oslovují nejen filosofické vzdělance, ale také lidi žijící na okraji tehdejší společnosti. Ve čtvrté

Předkládaná kniha je první kolektivní monografií, která si klade za cíl postihnout nejpodstatnější aspekty díla jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů druhé poloviny 20. století, filosofa Egona Bondyho (1930-2007). Záběr Bondyho myšlení byl velmi široký: vedle zkoumání ontologické problematiky a formulování tzv. nesubstančního modelu v ontologii se celý svůj život zajímal i o mimoevropskou

Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha Co je nového ve filozofii chce sledovat právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích.

Máte trápení, na které se těžko hledá lék? Jste bezradní, pokud jde o peníze či zaměstnání? Nevíte, jak se vyrovnat s rodičovstvím, s rozvodem nebo s otázkou priorit? Co dělat, když řešíte potíže se stravováním či zdravotní komplikace? Neumíte se rozhodovat? Hloubáte o duchovním životě, který vám ne a neladí se všedními starostmi? Uvažujete o meditaci a morálce, o sexualitě a strachu, o životě a s

Kdo si hraje, nezlobí. Kdo se klouže, hraje si. Fenoménu hry autorka rozumí jako pohybu ve smyslu „radostného sklouznutí se po skutečnosti“. Hra v různých svých aspektech a formách (mezi něž patří i karneval) je zde tematizována jako specifický fenomén pohybu, pohybu lidské existence, pohybu jako rozumění světu i sobě ve smyslu pochopení pravidel hry. V tomto rámci pak jsou rozvíjeny interpretační

Emocím by měl věnovat velkou pozornost každý z nás. Podstatným způsobem totiž ovlivňují kvalitu života, zdraví a schopnost správně uvažovat. Půvabnou krajinou zdravých emocí v knize provází Jasoň (chce mít ve všem jasno). Zdravé emoce vznikají snadno za příznivých okolnosti , např. ve společnosti sympatických lidí, v krásné přírodě nebo při poslechu melodické hudby. Jestliže podobné situace a prostředí

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů,

Audiobook ‘300 Quotes from Inspiring Women’ is a collection of inspirational, humorous, and insightful quotes from women who have left an indelible mark on history with their bravery, wisdom, and selflessness. This uplifting compilation includes memorable thoughts and words from Anne Frank, Jane Eyre, and Mother Teresa.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos). Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé právě proto, že je

Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští. Je třeba znovu nalézt v srdci morálky i křesťanské osobnosti místo, kde přebývá tajný pramen Ducha, a zbavit ho nánosu půdy, aby mohl znovu ve vší síle vytrysknout. Tato kniha není pouze učebnicí, ale spíš průvodcem otevírajícím cesty a obzory. Kniha, poprvé

Programové shrnutí Patočkových úvah na téma filosofie svobody z počátku padesátých let. Na přelomu 40. a 50. let 20. století koncipoval Patočka pod tímto titulem systematický filosofický rozvrh sahající od otázek ontologických až po analýzu současných for

Bernard Williams je považován za jednoho z nejbrilantnějších a nejoriginálnějších filosofů posledního půl století. Především je uznáván jako morální filosof a znalec antiky. Kromě erudice a daru srozumitelného vyjadřování mu nechybí ani vtip a nadhle d. O politické filosofii začal systematicky psát od osmdesátých let. Kromě odborných statí a přednášek publikoval rovněž populárnější texty a věnoval

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík.

Kniha shrnuje rané Daumalovy texty z let 1926-1930, jak je z rukopisů z pozůstalosti a dobových pramenů sestavil jeho bratr Jack Daumal. Texty spadající převážně do období Vysoké hry představují tohoto básníka, patafyzika, překladatele ze sanskrtu a Gurdžijevova žáka v méně známém světle.