Znova na cestě... tentokrát ne jako single žena, co vyrazila poznat kousek světa a s ním sama sebe, ale ve dvou, za poznáním nových horizontů i tajuplného kontinentu jménem Láska. Volné pokračování knihy Jednosměrná jízdenka, opravdového příběhu o jedné ženě, co vždycky věřila tomu, že poslouchat hlas srdce je tím nejlepším, co pro sebe i pro ostatní můžeme udělat, a která se jednoho dne vydala sama

\"A halottak egymás hegyén-hátán hevertek a padlón, és patakokban folyt a vér. A tíz emberből csak egyetlen egy mutatott némi életjelet. A behemót férfi gyötrődéssel teli, értelmezhetetlen hangokat adott ki magaából, és görcsös, torz nyögdécselése olyan irtózatosan hatott, hogy a mentősök alig merték megközelíteni. Hordágyra rakták, és kórházba vitték, de a másnapot már ő sem érte meg. A rendőrfőnök

SLOVÁ MÔJHO OTCA je kniha o vzťahu syna a otca na pozadí konfliktu na Blízkom východe. Júsuf vyrastal v pásme Gazy v nepredstaviteľných podmienkach druhej intifády. Bašírovci sa stali väzňami vo vlastnom dome, keď ho na dlhé roky obsadila izraelská armáda. Júsufov otec Chalíl napriek všetkému nevzdal vieru v mierové spolužitie medzi Izraelčanmi a Palestínčanmi a jeho presvedčenie nezlomilo ani to,

Šiesteho septembra 1976 pristála v severnom Japonsku sovietska supertajná stíhačka MiG-25, ktorú pilotoval poručík V. I. Belenko. Jeho útek ihneď zamestnal politikov svetových veľmocí aj médiá. Viktor Ivanovič Belenko bol jeden z utečencov, ktorých boli Rusi rozhodnutí dostať späť. Znevažovanie alebo zahanbovanie emigrantov z radov umelcov, intelektuálov, diplomatov alebo možno dôstojníkov KGB, sa

Dávid bol len dieťaťom, keď zažil to, čo by nemal zažiť nikto a nikdy! Dlhé roky sa s tým snažil vyrovnať, no jeho túžba po tom, aby bol konečne milovaný a chápaný, ho zahnala tam, kde vlastne nikdy nechcel byť... Nepekný, kontroverzný, poburujúci, promiskuitný, dojemný, úprimný – ale hlavne autentický príbeh o tom, čo prežíva chlapec, ktorého zradia najbližší.

Betekintés a vágyba: három amerikai nő szexuális életének megragadó igaz története. A vágy izgató és gyötrő. Uralja gondolatainkat és felborítja életünket. Rejtett mozgatónk, amely teljesen soha nem kiismerhető. A soha azonban relatív: Lisa Taddeo arra tesz kísérletet, megmutassa a vágy különleges útjait. Egy indianai kertvárosban él Lina, a kétgyermekes háziasszony. Tízéves házassága kihűlt, napjai

Do začiatku druhej svetovej vojny sa nestalo, že by niekto násilím zatvoril vysoké školy. Urobil to až Adolf Hitler, ktorý 17. novembra 1939 prikázal zatvoriť české vysoké školy, prepadnúť vysokoškolské internáty a 1 200 študentov odvliecť do koncentračného tábora, odkiaľ sa ani jeden z nich nemal vrátiť. Dôvod bol jednoduchý – chcel zlikvidovať budúcu inteligenciu. Kniha Ukradnutá mladosť zachytáva

Tá noc trvala päť rokov a osem dní. Predtým, ako začala, Ernst Bornstein bol predčasne vyspelým osemnásťročným mladíkom, ktorý mal obyčajnú rodinu s tromi súrodencami, dvomi rodičmi a veľkým okruhom priateľov a príbuzných. Na jeseň roku 1939 sa však desaťročia antisemitskej propagandy zmenili na plne rozvinuté násilie. Bornsteinovu rodinu potom poslali do Osvienčimu, kde jeho rodičov a súrodencov usmrtili

Strastiplný skutočný príbeh autora, ktorého v čase podnikania najskôr oklamal, potom podviedol a nakoniec okradol o niekoľkomilionový majetok jeho vlastný advokát, s ktorým sa priatelil a ktorý požíval jeho absolútnu dôveru. Príbeh je vyrozprávaný prostredníctvom svätej spovede advokáta, ktorému rozhrešenie nebolo poskytnuté. Dej sa odohráva v podmienkach súčasného skorumpovaného slovenského súdneho,

Predkladám vám príbeh o tom, ako z jednej vety v jeden večer môže vzniknúť misia na celý život. Dozviete sa, čo jej predchádzalo, čo jej pomáhalo, čomu musela čeliť. V akom individuálnom a spoločenskom kontexte sa rozvíjala a prečo smerovala tam, kde je dnes. Aj pár dôležitých štatistických čísel a zaujímavých informácií k téme nechcených detí sa dozviete, aj o tom, ako sa problém nechcených detí rieši

Výjimečná kniha odkrývá pravděpodobně poslední tajemství libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, které pobouřilo celý svět. V listopadu 2011 publikovala francouzská novinářka Annick Cojean článek o libyjské dívce Surajje, kterou si Kaddáfí v jejích patnácti letech vybral při své návštěvě ve škole a nechal odvléct do svého paláce, kde ji několik let věznil jako sexuální otrokyni. Ukázalo se, že Kaddáfí

„Dodnes nemůžu pochopit, jak jsem to já, taková malá holčička, mohla všechno přežít. Bez táty, bez mámy.\" V první polovině 40. let bylo do Sovětského svazu násilně deportováno několik set tisíc Polek. Končily coby „nepřátelé lidu\" na nucených pracích, v kolchozech, dolech, ve věznicích. Trpěly v neskutečných podmínkách, byly mučeny. Přesto se některé dokázaly vrátit – často už bez svých rodin. Zde

Xavier Beauvois natočil film O bozích a lidech (Velká cena poroty filmového festivalu v Cannes 2010). Příběh se odehrál v trapistickém klášteře v Alžírsku v polovině devadesátých let minulého století. Komunita zde pokojně žila uprostřed muslimské většiny. Kdo byli tito mužové? Jaké životní zkušenosti měli za sebou a co si plánovali do budoucna? Kdo a proč je v březnu 1996 unesl a brutálně zavraždil?

Skutečný příběh člověka, kterého nezlomily neuvěřitelné krutosti. Dokážete si představit, že kráčíte ulicí ve městě, kde žijete, máte radost, že válka skončila vítězstvím nad fašismem, a náhle vás vojáci osvoboditelé odvlečou do zajateckého pekla gulagu? A to jen proto, že jste byli ve špatném čase na špatném místě a jim chyběli vězni do počtu? Přečtěte si o zvrácené tváři socialismu, přečtěte si o

Berlin, 1930-as évek. Amanda Sternberg és férje boldog jövőről szőtt álmai szertefoszlanak, amikor a náci hatalomátvétel után be kell zárniuk könyvesboltjukat, majd koncentrációs táborba hurcolják Juliust. A kétségbeesett Amanda gyermekeivel Dél-Franciaország felé menekül, ahol egy régi családi barát özvegye beleegyezik, hogy befogadja. Útközben egy Kubába tartó hajó lehetőséget kínál a lányok megmentésére,

Skutečný příběh Čechoslováka z dob, kdy lidstvo od zkázy dělilo jedno stisknutí červeného tlačítka. Kdy mezi námi stály ostnaté dráty a zdi. A kdy mladí lidé snili o svobodě a nové šanci na spokojený život. Nelehké časy přinášející stále nové a nové výzvy očima Mirka Katzla, který se navzdory všemu a všem rozhodl uchopit svůj život do vlastních rukou – stůj co stůj. Jenže na začátku neměl ani zdání,

V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna\". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga, Edy Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití. Nejostřejší bitvu ale svedl s neochotou nezainteresovaných, někdy až zlomyslných byrokratů

\"Obaja sa volajú Láska. Zistila som to podľa toho, ako sa oslovujú. Aká milá náhoda, že sa našli ľudia s rovnakým menom a rozhodli sa spolu žiť. Láska je krásne meno. Ani sa nečudujem, že sa tak volajú, pretože mi tú lásku od prvého dňa dávajú.\" Eliška - Jedna z ôsmych hlavných hrdinov tejto knihy. Eliška je psík. Zvieratko z ulice, tak ako každý jeden hrdina v tejto knižke. Každý z hlavných hrdinov

Kniha je jakousi zpovědnicí zdravotních sester, které si prošly nebo procházejí šikanou na pracovišti. Na místě, kde tráví nejvíce času. Na místě, kde se léčí a uzdravuje. Za zavřenými dveřmi se kromě léčebných procesů odehrávají ještě další příběhy. Kniha mapuje osudy žen, které se ocitly v nepříjemných situacích a některým z nich chování kolegyň zapříčinilo vznik vážných onemocnění. Nejenže si prošly

\"A birkenaui munkatáborból írok neked, ahol jelenleg tartózkodom. Egészséges vagyok, dolgozom, és várom a híreidet.\" A II. világháború alatt a haláltáborok foglyai a Briefaktion propagandaprogram szigorú előírásait követve leveleket küldhettek haza. Az 1942 és 1945 között született több ezer üzenetre a címzettek szintén szabályozott módon válaszolhattak. Karen Taieb történész huszonkét fogoly történetét