Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání. Důraz je kladen jak na otázky ideologie, tak na problémy recepce marxismu jako interpretačního přístupu. Vedle toho autoři na konkrétních příkladech ukazují, jakým způsobem se medievisté vyrovnávali s marxismem jako metodologií sociálních věd v bádání

Klasické dílo politického myšlní, které ve své době vzbudilo značné kontroverze. Autorka se v roce 1961 vydala jako reportérka do Jeruzaléma, kde sledovala soud s nacistickým funkcionářem Adolfem Eichmannem. Ze statí původně určených pro magazín The New Yorker vznikla kniha, která je vlastně filosofickou reportáží. Kromě popisu okolností soudu, při němž uplatňuje svoji schopnost přesného pozorování,

Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami? Všechny tyto oblasti sdílejí nějaký druh nevymezenosti, neurčitosti. Budoucnost není zcela dána. V kvantovém mikrosvětě nejsou přesně určeny hodnoty některých veličin. Přechod od červené barvy k oranžové není v barevném spektru přesně ohraničen. Uvedené neurčitosti čili neúplnost předmětné

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv. raného a pozdního Wittgensteina, ztělesněné ve dvou hlavních pracích, raném Logicko-filosofickém traktátu a pozdějších Filosofických zkoumáních. Přechod mezi raným a pozdním Wittgensteinem byl však poměrně

Súbor siedmych statí venovaných trom autorom 4. až 12. storočia. Augustínovaslávna analýza času je tu ukázaná v spojitosti s jeho chápaním reči ako kľúča k rečovo usporiadanej pamäti, obsahujúcej vrodené pojmy všetkých vecí.

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897–1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém.

Kniha NON EXIT slovenského maliara a performera Roba Švarca je v kontexte slovenskej filozofickej estetiky ojedinelým fenoménom. Vo svojich esteticko-ontologických esejach reflektuje príbeh moderného a postmoderného umenia, predovšetkým stretnutie sociálnej plastiky Josepha Beuysa s nesubstančnou ontológiou Egona Bondyho.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Sborník je určen širší veřejnosti a má přispět k popularizaci kritického myšlení a vědeckého přístupu. Obsahuje patnáct příspěvků analyzujících rozličná sporná odborná nebo společenská témata.

Kniha sa zameriava na styčné body dejín slovenskej a maďarskej filozofie. Ide jednak o charakter recepcie západoeurópskych filozofických vzorov, jednak o spoločenskú podmienenosť filozofickej tvorby, o priestorovú a časovú začlenenosť jednotlivých filozofií v rámci habsburskej monarchie, ako aj o to, či je možný homogénny naratív dejín maďarskej (aj slovenskej) filozofie, teda, či sú to kontinuálne

Každý človek so svojím osobným životným príbehom vytvára – spolu s ostatnými ľuďmi – jedinečným spôsobom nepopierateľnú pravdu o dejinách sveta. Obraz o človeku, ktorý vystihuje jeho dôstojnosť a jedinečnosť, mu môže pomôcť úspešne zvládať aj neľahké medziľudské kontakty a pomáhať k prijímaniu seba samého i k láske k druhému človeku v jeho odlišnosti.

Jádro Lovaňských přednášek tvoří výklad tří významných příspěvků k rozvoji moderního vědeckého myšlení, na jejichž vzniku se podílelo prostředí českých zemí. Jde o Keplerovu astronomickou fyziku, Komenského projekt univerzální výchovy a Bolzanovo vědosloví.

State k filozofickej problematike umenia. Štvrtý zväzok zobraných spisov Jana Patočku.

Autor podává přehled Husserlovy koncepce genetické fenomenologie, snažíse ukázat princip geneze, paradoxy, jež jsou v rámci fenomenologie s genetickou problematikou spjaty, a místo genetického bádání ve fenomenologické filosofii: genetická analýza není jen jednou z oblastí fenomenologie, ukazuje se jako nepostradatelná pro plné určení smyslu ve všech dalších oblastech. Jako vodítko při svém výkladu

Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování. S tímto tématem se můžeme setkat v rozličných kontextech, sahajících od antropologických, etických či politických úvah až po ontologické koncepce absolutna, a v této šíři

Fiktívny príbeh zo začiatku tretieho tisícročia. Autor s vedomím blížiacej sa smrti rekapituluje svoj život v kruhu priateľov na odľahlom mieste mimo civilizácie.

Úvod k čítance z děl představitelů analytické filozofie od průkopnických koncepcí až po současné trendy. Texty této publikace vznikly pro semináře garantované katedrou filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Kniha Byzantinismus a Slovanstvo je nejznámější prací K. Leonťjeva, který patří mezi nejpozoruhodnější, ale také nejkontroverznější ruské myslitele. Byl zatracován jako zrádce lidstva a ruský Nietzsche, a stejně tak vychvalován za pronikavost svých soudů. Vnesl řadu nových podnětů do oblasti filosofie dějin a kultury. Dodnes jeho dílo vyvolává údiv řadou nečekaně přesných předpovědí ohledně budoucnosti

Jean-Luc Nancy patří mezi nejvýznamnější žijící francouzské filosofy. Publikoval přes dvacet knih, mimo jiné na témata současné lidské společnosti (La communauté désoeuvrée, 1983), konečnosti(Une pensée finie, 1990) a těla (Corpus, 1992). Několik knih věnoval známým filosofům (například Marxovi a Heideggerovi). Svým myšlením navazuje zejména na Jacquese Derridu a jeho koncepci dekonstrukce, spolupracoval