To léto roku 1970 jsme se povalovali v trávě, odháněli komáry a rozhlíželi se po našem údolí. Skautský tábor zmizel. Na palouku zůstaly jen slehlé čtverce po stanech a vyšlapané pěšinky. Byli jsme trochu rozpačití. Zbylo nás pár patnáctiletých kluků, kterým právě komunisti zakázali skauting. Co dělat? Postavíme si chajdu! V jednom zapomenutém údolí na Šumavě si parta kluků postavila v roce 1970 chatu

Po kruté vichřici v 70. letech 19. století ničí obrovské lesní porosty na Šumavě kůrovec. Nutnost zpracovat spoustu dřeva vyvolává dočasný blahobyt, což má na obyvatele, dosud zvyklé na tvrdý a skromný život v nehostinné krajině, neblahý morální dopad. Realistický román, v němž autor čerpá z osobní znalosti prostředí, se odehrává na česko-bavorském pomezí v okolí Modravy a líčí tragické osudy členů

Velmi otevřené a trochu autobiografické vyprávění o cestě z domácího rybníka mezi žraloky do Los Angeles. Anna je herečka, feministka, Bukowski v sukních. Miluje jídlo, ale někdy ji jíst vůbec nejde, potřebuje svobodu, jenže hodná holka z Moravy by se měla hlavně dobře vdát! Místo ženicha přichází procesí toxických mužů. Je mezi nimi ten pravý? Tak určitě. Anna chce být slavná a bohatá, zatím je ale

Návrat k Sudu - to jsou nová dobrodružství žurnalisty J., hudebního publicisty -rdd- a rockera H., takto tří povalečů z vinárny U sudu. Borci cestují časem a prostorem, požívají nápoje, hulí ušlechtilé traviny, zády v tvář se utkávají s nebezpečným vesmírným korzárem a vcelku slušně fušují do záchrany Zeměkoule. Kniha „Návrat k Sudu“ je velmi, ale opravdu jen velmi volným pokračováním scifi-alko-fotbalové

Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.

Příběhy, kterým se chce naslouchat, neboť stojí za vyprávění. Někdy jsou naplněné čistou pravdou, jindy frivolní fantazií, anebo jen prostoupené tajemstvím duše vypravěče. Mnohdy jsou košaté a jsou vyprávěné i několik dní. Jiné jsou subtilní, často jen jednověté miniatury. Jestliže si při čtení budete říkat: něco takového jsem sám zažil stokrát a: tak jsem si to myslel už dávno Autorovy postřehy vystihují

Poetická próza Ozim s podtitulem Tesařské črty dává nahlédnout do zanikajícího světa málomluvného starého norského tesaře. Jeho život, ale i dávné řemeslné postupy vidíme pohledem člověka-emigranta, cizince, který se během společného soužití s tesařem seznamuje s jeho řemeslem, jimiž byly utvářeny staré dřevěné stavby v Norsku, a poznává hlavně víc tesařovu rodinnou historii, severskou krajinu a její

Tři venkovské děti z Moravského Slovácka se ocitnou v císařském městě Vídni. Mají štěstí, start do nového života se jim zdaří. Shodou náhod, ale i vlastním přičiněním se jejich vzletné dětské sny postupně mění ve skutečnost. Život se s nimi přesto nemazlí, prožívají jak přátelství, tak lásku a úspěchy, ale i nenaplněná očekávání, okusí i zradu a bolestná zklamání. Jsou svědky tragických událostí, které

Výběr jeden a třiceti komentářů z rozmezí deseti let, které představuje tato útlá kniha, pozitivním způsobem nabourává stereotypy o práci novináře. Čapkova věta o tom, že nic není starší než včerejší noviny, v případě Jana Schneidera neplatí. Domnívám se, že hned ze dvou důvodů: témata, jimiž se autor zabýval a zabývá, postihují ty nejnebezpečnější problémy naší doby (o čem jiném by také měl psát dobrý

Nový román držitele Ceny Jiřího Ortena. Mladý učitel Ondřej Šmíd přijíždí do rodného města na oslavu dědečkových sedmdesátin. Očekává, že v bytě svých rodičů najde idylu a ospalý klid; místo toho se ale o slovo hlásí tajnosti, zamlčované křivdy a vzpomínky, které i po letech vzdorují zapomnění. Román Rubikova kostka čtenáře zavede do roku 2011 i na konec války, do Českého lesa i k Zemplínské Šíravě,

Táně Rainerové, manželce generálního ředitelé známé banky, ženě, která nikdy nepracovala a nemusela o ničem rozhodovat, se po odhalení manželovy nevěry zhroutí celý svět. Najednou přichází o lásku i o rodinné přátele, kteří ji přestanou zvát do společnosti. V těžké životní situaci se může opřít pouze o dvě ženy – o svou matku a o přítelkyni Noru, která Táně radí, aby Romanovi odpustila a zachránila

Držte si klobouky, zběsilá adrenalinová jízda po šikmé ploše začíná a má klasický scénář. Vyučili jste se v atraktivním oboru, chcete podnikat, oženit se a dobře si žít. Jenže v podniku se hromadí dluhy. Zpočátku si půjčujete a hrajete na automatech. Ďábel závislosti tasí dráp… Stane se z vás gambler a dluhy narostou. Sázíte na sportovní utkání a jako řidič kamionu dřete do úmoru, ve vedru i mrazu,

Dramatický milostný příběh z jižní Francie Takhle si Dominika první týdny manželství rozhodně nepředstavovala. Krátce po svatbě se ocitá sama v cizí zemi, nerozumí jazyku a nechápe, kam a proč zmizel její manžel. Zoufale potřebuje zjistit, co se stalo a pátrá po svém manželovi, vtíravé otázky ale neberou konce… Souvisí snad Nicovo zmizení s naléháním jeho rodičů na ukončení manželství? Dokážou novomanželé

Autor ve své knížce upřímně a bez přikrašlování, s naprostou syrovou otevřeností, hovoří o skutečném lázeňském životě, takovým jaký opravdu je a jak ho měl možnost za svých více jak padesáti lázeňských pobytů poznat. Příběhy, které psal sám život plný napětí, očekávání, touhy, smyslnosti a erotického náboje. Zároveň v plné nahotě ukazuje i negativní charakterové vlastnosti některých lázeňských hostů,

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci

Josef Váchal (1884–1969) vydal svou tištěnou knihu Christian Heinrich Spiess počátkem roku 1933. Základní text veršované skladby napsal v roce 1931 a posléze doplnil kratší predmluvou a věnováním na podzim roku 1932. Texty mají tři hlavní protagonisty, Christiana Heinricha Spiesse (1755–1799), představitele německé romantické literatury druhé poloviny 18. století, Josefa Váchala a jeho milovaného psa,

Konkrétní poezie spojuje slovo s obrazem, je svědectví o rozpadlých větách, hroutících se slovech a nově povstalých tvarech....Autor působí je divadelní režisér.

\"Schizofrenie není nemoc, je to životní styl.\" Novela V hlavě zachycuje psychickou nemoc z pohledu mladé vysokoškolačky, která prožívá svá první milostná vzplanutí i zklamání. Ukazuje životní peripetie s mnoha eskapádami, na jejichž konci se mísí pocit rezignace s nadějí nových začátků. Vnitřní monology poodhalují zákoutí lidské duše, ve které se denně rozehrává nevyrovnaný boj dobra se zlem. Kniha

Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů. Všechny povídky jsou napsané více než minimalisticky, a přitom je v nich všechno: touha po lásce, přijetí, přátelství, vnitřním míru anebo alespoň klidu ve zpustošeném nebo vyhaslém manželství, stejně