V červnu 1944 dorazila Freda Winemanová se svou rodinou do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Po zběžné prohlídce lékařem SS byl Fredin život ušetřen, kdežto matku poslali do plynové komory. Freda přežila jen díky tomu, že Spojenci vyhráli válku. Její matka byla jednou z milionů obětí rasistického režimu, který věřil, že některé lidské bytosti nemají právo žít – ne kvůli tomu, co udělaly,

Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu. Autoři monografie na základě zevrubného výzkumu v odborné literatuře, dobovém tisku a v archivech německých, britských, amerických, českých, polských a rakouských ukazují, že bojkot se více či méně projevil ve většině zemí, kde se v minulosti Židé

John Lukacs (Lukács János, 1924-) Széchenyi-nagydíjas történészprofesszor 1946 óta az Egyesült Államokban él, műveit angol nyelven írja. A párviadal az egyik legismertebb, számos nyelvre lefordított könyve. Arról a küzdelemről szól, amely Hitler és Churchill között zajlott 1940. május 10. és július 31. között - vagyis attól a naptól fogva, amikor Churchill Nagy-Britannia miniszterelnöke lett, Hitler

\"Nincs még elege mindenkinek Hitlerből? A kérdés teljesen jogos. Adolf H., 1933 és 1945 között német diktátor ugyanis a mai napig állandó szereplője a közéletnek és a médiának. Ennek ellenére, vagy talán éppen ezért van értelme egy fiatal olvasóknak szánt, modern életrajznak. Szükség is van rá, amit ugyanis napjainkban a televízió és az internet kínál, általában kevés segítséget nyújt a „Hitler-jelenség”

Večer 10. května 1933 vzplály po celém Německu hranice. Shořely na nich knihy Marxe, Manna, Brechta, Hemingwaye a dalších spisovatelů, kteří prý ztělesňovali dekadentní životní styl Výmarské republiky. V skrytu za plápolajícími plameny se však odehrával další, méně známý příběh. Příběh o tom, jak nacisté na okupovaných územích vyrabovali tisíce knihoven a nakradli miliony knih. Velitel SS Heinrich

Hitlerova blesková invaze do Polska v roce 1939 znamenala počátek 2. světové války v Evropě. Zatímco se Poláci zoufale snažili odrazit Blitzkrieg, bylo zřejmé, že se charakter bojové činnosti definitivně změnil. Na bojišti se ocitly tanky a nehodlaly je opustit. V ohnisku pozemních bojů se velký počet tanků PzKpfw II nacistického Německa střetl s lépe vyzbrojenými, ale méně početnými polskými stroji

Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani, která by zvrátila poměr sil. Šlo jen o bláznivou chiméru zoufalého muže, nebo byl nacistický jaderný program dál, než se všeobecně soudí? A jakou roli v tom všem hrál Protektorát Čechy a Morava? Známý reportér, badatel a autor několika úspěšných knih přichází s dalším fascinujícím titulem. „Zatímco dosud jsem vždy nejprve skládal

Tato unikátní kniha je živou reportáží z posledních jedenácti měsíců války v Evropě, z doby, která změnila mapu tohoto kontinentu a významně vymezila běh života značné části jeho obyvatel pro příštích padesát let. Autor živě zachycuje poslední rok války očima těch, kteří ho prožili, ke slovu se dostávají letci, kteří podnikli ničivý nálet na Drážďany.

The Second World War began in August 1939 on the edge of Manchuria and ended there exactly six years later with the Soviet invasion of northern China. The war in Europe appeared completely divorced from the war in the Pacific and China, and yet events on opposite sides of the world had profound effects. Using the most up-to-date scholarship and research, Beevor assembles the whole picture in a gripping

Kniha známého autora barvitě popisuje události 2. světové války v Pacifiku od přepadení americké námořní základny v Pearl Harboru japonským letectvem 7. prosince 1941 přes boje o ostrovy roztroušené na obrovské ploše největšího světového oceánu až po podpis bezpodmínečné kapitulace Japonska na palubě americké bitevní lodě Missouri v Tokijském zálivu 2. září 1945. Hlavní pozornost je věnována námořním

Na více než 900 fotografiích dokumentuje tato pozoruhodná publikace průběh největšího válečného konfliktu 20. století. Dobové snímky ukazují nejen vojáky, zbraně a bojiště, ale i koncentrační tábory, dělníky a uprchlíky, staré lidi, ženy a děti, kteří se také stali „cíli v přední linii“. Doprovodný text osvětluje historické pozadí a podává přehledné a ucelené informace o tehdejších tragických udál

Osmnáct příběhů, osmnáct osudů. Vyznalo se z nich osmnáct židovských účastníků protinacistického odboje, kteří prožili dobu, jež je pro většinu našich současníků již minulostí. Lidí, které osud zavál jinam než do pekla koncentračních či vyhlazovacích táborů, kde končila většina jejich příbuzných a přátel. Neváhali a postavili se zlu, a psali tak příběhy prosté a neokázalé statečnosti. Svým vyprávěním

Říká se, že jedna fotografie vydá za tisíc slov a že teprve jejím zrodem získal svět nesmazatelnou paměť. Ano - fotografie má nad časovou platnost, neboť dokáže nejen zastavit, ale i vrátit čas. Stává se pohledem do minula a současně zrcadlem, které ukazuje i nás. Předložili jsme vám sbírku jedinečných, většinou neznámých fotografií a dokumentů v podobě obrazové encyklopedie NĚKOMU ŽiVOT, NĚKOMU SMRT.

Dvousvazková publikace představuje střední Povltaví ve zcela jiném kontextu, než jak ho milovníci zatopeného vltavského údolí byli dosud zvyklí vnímat. V knize je detailně zdokumentována téměř 150 kilometrů dlouhá pevnostní linie, která byla podél Vltavy za přísného utajení vybudována v krizovém roce 1938. Přestože kvůli přijetí mnichovské kapitulace nebylo vltavské opevnění zcela dokončeno a většina

Neblaze proslulá paravojenská formace Sudetoněmecký dobrovolnický sbor vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce Freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva v pohraničních oblastech a možného nátlaku na britskou

Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval, doplnil o cca sto rukopisných stránek, v nichž zohlednil vývoj poznání dané problematiky až do současnosti a v některých dílčích aspektech korigoval své závěry. Profesor Detlef Brandes, známý a všeobecně uznávaný německý historik specializující se mj. na česko-německé

Kniha věnovaná osudům letců pusobících v době druhé světové válce v RAF.

SIMO HÄYHÄ (1905–2002) je nejslavnější odstřelovač všech dob. V průběhu Zimní války mezi Sovětským svazem a Finskem v letech 1939–1940 dosáhl 542 potvrzených zásahů, což je dodnes nepřekonaný rekord. Jeho výkon je o to pozoruhodnější, že ho docílil s běžnou puškou opatřenou mechanickými mířidly. Stal se vzorem pro mnoho dalších odstřelovačů po celém světě a nezpochybnitelně předvedl, jak zásadní roli