Človek niekedy pociťuje potrebu vytvárať v krajine pamätné miesta, alebo obnovovať dávno stratené a zaniknuté prvky, a prehliada význam tých, ktoré majú takýto rozmer v sebe celkom prirodzene obsiahnutý a stále existujú. Práve ony mnohokrát pustnú a ustupujú z každodennosti do spomienok. Je to prirodzené. Nie je jednoduché nájsť výnimočnosť v niečom, čo je každodennou súčasťou priestoru života, a čo

Současná světová literatura, ukázky z překladů, povídky, eseje, rozhovory, texty českých a slovenských autorů, barevná příloha moderního výtvarného umění. Ještě v 19. století se cizí lidé při seznamování v prvé řadě zajímali o to, z jaké rodiny a odkud kdo pochází, ostatně tento starý zvyk přetrvává v některých tradičních společnostech stále, dnes se však mnohem častěji ptáme na to, co kdo dělá. \"Povolání

kalendár

Monografie se soustřeďuje na odbornou reflexi současného vnímání těla a tělesnosti v kontextu výtvarného umění. Mimo texty odhalující úzké vztahy mezi tělem a duší jsou další konotace nalézány v tradičním pojetí těla v zrcadle kultury. Takto klasicky uchopené paradigma stojí v kontrastu k postmodernímu hledisku i k otázkám týkajícím se problematiky genderu a sexuality. Publikace není jen pouhou teoretickou

Publikace sleduje linii vývoje progresivního československého a v odkazech i světového výtvarného umění na pozadí života společnosti v období let 1938 1989, kdy v Československu existovaly dva totalitní režimy. Komentovaný výběr uměleckých děl ze sbírek Národní galerie Praha doplňují fotografie zachycující všední dny. Politické plakáty a dokumenty různého charakteru doprovází dobové texty a reflexe

\"Husz János, prágai egyetemi tanár szellemi mozgalma termékeny talajra talál az erdélyi parasztság körében is, annál inkább, mivel a huszitizmus nemcsak vallási, de társadalmi tekintetben is az elavult feudális rend ellen fordul. Az 1437-es erdélyi Budai Nagy Antal-féle parasztfelkelés, amelyben a kisnemesség is szerepet vállal, az akkori társadalmi ellentétek kiéleződését jelentette; számos, kisebb-nagyobb

Člověk si vždy přál měnit se v jinou bytost. Slabý si nasazoval masku silného, měnil se ve zvíře, v ducha či boha. Proměna otvírala nové světy, dveřmi do nich byl rituál a klíčem maska. Taková proměna patří k základním a univerzálním prvkům lidské kultury, k archetypům, které najdeme všude na světě a ve všech dobách. Všechny lidské civilizace vytvářely masky. Najdeme je na všech kontinentech, ve všech

Jedna z nejinspirativnějších a nejvlivnějších knih o umění a vizualitě, která je právem považována za zakladatelskou klasiku oboru vizuálních studií. Poprvé vyšla v roce 1972, ale dodnes neztratila nic ze své břitké pronikavosti, s níž bezprostředně a srozumitelně zpřístupňuje základní vědění o obrazech a dívání, do té doby zastřené sofistikovanými mystifikacemi profesionálních teoretiků a kritiků.

Súborná monografická publikácia predstavuje tvorbu Vladimíra Popoviča, jedného z najvýznamnejších predstaviteľov nášho umenia 20. storočia. Kniha vychádza pri príležitosti rozsiahlej výstavy autorových diel v SNG.

Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu. Nyní první díl této řady vydaný původně na EP kompletu 0 88 0513 vychází poprvé digitálně. Obsah: I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Jeden ze všech. Pásmo z veršů, Ozvenné dni I.

Zvukový záznam slavného představení poprvé v kompletní verzi. V roce 1965 se stal Miroslav Horníček členem divadla Semafor. Spolu s jednou z největších pěveckých osobností tohoto divadelního souboru Hanou Hegerovou utvořili originální dvojici, jež své mistrovství prokázala v představení s názvem Recital Hegerová + Horníček 1966.

V české a moravské krajině existují často nepovšimnutá umělecká díla, vytvořená pro konkrétní místo či pro určitý typ místa v krajině. Někdy jsou to jemné, téměř neviditelné objekty, jindy krajinné dominanty. Mohly vzniknout s minimálními náklady z vnitřní potřeby umělce, nebo mohou být náročnými špičkovými realizacemi, které nabádají k přemýšlení o urbanismu krajiny. Většinu zastoupených děl je možné

The seventeenth century painter Nicolas Poussin founded the French Classical tradition, working the majority of his career in Rome. He specialised in history paintings, depicting scenes from the Bible, ancient history, and mythology, which are notable for their narrative clarity and dramatic force. Poussin was a man of contrasts; sensual, yet austere and intellectual, prizing reason, order and dispassion

\"Amit a kép meg­mu­tat, de nem fi­tog­tat\" - erről szól min­den mű­elem­zés, ezért keres ren­de­ző elvet az iko­nog­rá­fia, és ennek meg­ta­lá­lá­sa a mű­él­ve­zet leg­főbb for­rá­sa. A ka­land­hoz pedig Aras­se-nál jobb ve­ze­tőt nem­igen ta­lál­ha­tunk. Ebben a kö­tet­ben hét ta­nul­má­nyát egy új ve­zér­lő elv sze­rint írta meg, me­lyet ana­li­ti­kus iko­nog­rá­fi­á­nak ne­ve­zett el. A kép szü­zsé­je(sujet)

A német nemzetiszocialista vezérek számára a II. világháború alatt a különböző európai országokból elrabolt műtárgyakból hoztak létre művészeti gyűjteményeket. Ezeket azután – a hadi eseményektől függően – más és más helyszínre szállították, jól védhető kastélyokban vagy sóbányák tárnái mélyén őrizték. A kincsek felkutatása a háború utolsó szakaszának különlegesen izgalmas fejezete volt, amelynek hősei

„Jól tudom, egyre kevésbé értenek engem. Mit bánom én, ha a többiek eltávolodnak tőlem! A tömeg szemében talány leszek, egyik-másik embernek költő, s előbb vagy utóbb, de a jó elfoglalja méltó helyét. Mindegy, akárhogy áll is a dolog; elsőrendű dolgokat fogok festeni, biztos vagyok ebben… Alapjában véve mindig igazam van a művészetben.”Gauguin

A ?20. század egyik legjelenősebb festőjével ismerkedhetünk meg a magyar festészet sorozat 16. kötetében. Kondor Béla 1931-ben született és 1972-ben halt meg. A Képzőművészeti Főiskola festő majd grafika szakán tanult művész rendkívüli sokoldalúságát jelzi, hogy a legkülönbözőbb grafikai technikák alkalmazása mellett festményeket alkotott, verset s prózát írt, a fényképezésben új utakat keresett s

David Hockney reflects upon life and art as he experiences lockdown in rural Normandy On turning eighty, David Hockney sought out rustic tranquility for the first time: a place to watch the sunset and the change of the seasons; a place to keep the madness of the world at bay. So when Covid-19 and lockdown struck, it made little difference to life at La Grande Cour, the centuries-old Normandy farmhouse