Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah. I když byly tyto texty napsány ve většině případů už v sedmdesátých letech minulého století (do knihy budou zařazeny i nové nebo upravené texty), jde stále o aktuální témata, která jsou dnes možná mnohem více frekventovaná než v uplynulých dvaceti

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: \'Co to znamená být Čech?\' a \'Má to vůbec ještě nějaký smysl?\'

Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika.

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

Stále více lidí vnímá, že se naše civilizace blíží k neblahým koncům. Drancujeme přírodu, vykořsťujeme jeden druhého, dochází k úpadku morálky, úplatní politici slouží zištným zájmům podnikatelů, korupce zasahuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc.

Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu.

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality.

Popredný francúzsky indológ a znalec indického myslenia François Chenet, ktorý je autorom knihy Indická filozofia, vedie jedinú katedru komparatívnej filozofie vo Francúzsku (na univerzite Sorbonna). Jeho kniha je napísaná veľmi hutným jazykom s dôrazom na sprostredkovanie čo najväčšieho množstva informácií o vývoji a charaktere rôznych filozofií, ktoré sa zrodili na indickom subkontinente, na pomerne

Životopis a poselství Rudolfa Steinera z pera nadšené propagátorky anthroposofie má ve vínku šíření povědomí o jeho díle \"správným\" způsobem.

Pojetí identity v myšlení Jana Dostála je příkladem postupného názorového vyzrávání filosofa a sociologa. Dosud nevydaný «Snowboarding» (2007), «Identita a Cannabis» (2013) a nynější «Identita, Báseň a Metafyzika» (2016), jsou cestou od vnímání konkrétního přes obecně lidské až po vskutku univerzální ve všech souvislostech.

Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.

V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd. Guénon sa po celý život venoval hlbokému štúdiu najvýznamnejších východných učení (védánta, taoizmus, súfizmus), preto mu jeho erudícia umožnila nachádzať

Autor sa vo svojej poslednej knihe obracia k východiskám svojho myslenia - k fenomenológii vnímania a ľudskej telesnosti - a ešte radikálnejšie vyjadruje svoj úmysel zrušit karteziánske rozlíšenie ducha a tela. Dotlač.

Kniha Ranní červánky vznikala roku 1880 na cestách mezi Benátkami, Mariánskými Lázněmi, Naumburkem, Stresou a Janovem. Ještě na jaře 1880 nesl soubor 262 aforismů titul L’Ombra di Venezia (Stín Benátek). Do konce roku 1880 k němu přibylo několik dalších poznámkových sešitů; čistopis pořízený Nietzschovým „žákem“ Peterem Gastem byl nazván Die Pflugschar (Rádlo). Na první stranu své kopie vepsal Peter

Latinský text spolu s prekladom a predhovorom predstavuje slávnostnú reč pražského humanistu z roku 1615 o dejinách vzdelanosti v Čecháchod cyrilometodejských čias po dobu Rudolfa II.

Na jedné straně podivné události, na straně druhé palčivé problémy z humorného nadhledu. Tato poutavě napsaná biografie představuje životní cestu jedné mimořádné ženy, jež se nejrůznějším způsobem společensko-politicky angažovala, a přitom trpěla rozervaností své doby.

Texty o Janu Patočkovi a jeho filosofii. 2. opr. vyd.

Kniha je jedním z posledních děl tohoto autora, která se ještě nedočkala českého překladu. Hegel v něm popisuje běh dějin v intencích pokroku od svobody vládce v Orientu, přes svobodu občana starořecké polis, až ke svobodě všech lidí po nástupu křesťanství a reformace. Hegelova Filosofie dějin je dodnes knihou vzbuzující vášnivé polemiky.

Kniha vznikla u příležitosti výročí 400 let od prvního vydání Chvály bláznivosti Erasma Rotterdamského. V jednotlivých kapitolách se pokouší zachytit různé aspekty myšlení a tvorby tohoto významného humanisty: od klasické filologie, přes filosofii a teologii až k politice. Probírán je také vztah Erasma či jeho díla k jeho současníkům i následovníkům (Rabelaise, Johannes Reuchlin, Sebastian Franck,