Kniha Hledání duše (Edward Klein, Dr.): Aký je váš názor? Povedzte ho ostatným návštevníkom ako prvý!

Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný.

Konečnost patří mezi výrazné motivy soudobého myšlení i ústřední témata Pavla Kouby. Kniha přináší soubor filosofických úvah, básní, uměleckých fotografií a ohlédnutí, které vznikly u příležitosti jeho životního jubilea a pocházejí od významných českých i zahraničních autorů.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty. Ta pro něj není omezena jen na fyzickou nepřítomnost jiných lidí v nejbližším okolí.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize.

Monografia v zrozumiteľnej podobe predstavuje slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie ruského myslenia o človeku a zmysle jeho života vo svetle hľadania pravdy, dobra a krásy. V centre autorkinej pozornosti sú ruskí filozofi, ale aj literárni géniovia, ktorí oslovili nielen ľudí svojej doby, ale majú čo povedať aj ľuďom 21. storočia.

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin.

Ve Svrchovanosti odhaluje Bataille rozpory a spojitosti mezi světem praktického užití a světem svrchovaným, mezi služebností a posvátnem, mezi otrockou prací a okázalým přepychem, mezi bezuzdnou akumulací a neutilitární spotřebou, mezi zákazem a jeho překročením. Skrze pojem svrchovanosti nám předkládá nový pohled na roli, kterou v moderních dějinách hrál fenomén komunismu, i na postavení náboženství

Britský klasický filológ vo svojom slávnom diele sleduje rozmanité aspekty gréckeho sklonu k iracionalite od Homéra až po 3. storočie po Kristovi.

Dielo vznikalo v intelektuálnom postredí Ruska. Teologické, filozofické i osobné svedectvo o hľadaní pravdy.

Štvrté, opravené vydanie 13. zväzku Platónových dialógov z Knižnice antickej tradície.

Dve Schillerove state o tragickom umení (O príčine potešenia z tragických predmetov, O tragickom umení) najpôsobivejšie vyslovujú jeho myšlienku o výchovnej úlohe umenia.

Konfrontací rozličných chronologicky na sebe navazujících zpřístupňování obsahu pojmu lenosti se publikace snaží zachytit argumentační odůvodnění toho, proč lze současnost nazvat věkem kontraproduktivity. Zaměřuje se především na stoické pojetí, na křesťanské ztotožňování lenosti se smrtelným hříchem.

Moderní evangelický pohled na problémy a souvislosti dnešního světového hospodářského řádu, který hledá cestu ke spravedlivému a humanistickému uspořádání. Druhý díl.

Finálna časť rozsiahleho traktátu britského filozofa Henryho Sidgwicka (1838-1900) venovaného systematickej analýze a komparácii princípov morálky zdravého rozumu a moderných etických teórií. Jedno z najprepracovanejších diel anglofónnej analytickej morálnej filozofie si za cieľ kladie hľadanie harmónie metód etiky využívaných v bežnom morálnom uvažovaní bez kompromisov konfliktov, neistoty či náhodnosti.

Kniha obsahuje autorovy veřejné přednášky, které pronesl při různých příležitostech mezi polovinou 80. - 90. let.

Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.Historický vývoj a důsledky karteziánsko-newtonovského světonázoru, jeho hluboký vliv na biologii, medicínu, psychologii a ekonomii, krize a transformace současného myšlení. V poslední části detailní diskuse o nové vizi reality. Ve spolupráci s S. Grofem, G. Batesonem, H. Hendersonovou,

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii