Ještě před sto lety byli Češi na Volyni, tedy na dnešní severozápadní Ukrajině, velmi významnou národnostní menšinou, která prosperovala po stránce hospodářské i kulturní. Historické okolnosti 20. století však vedly k tomu, že dnes na Volyni česká tradice již jen dožívá. Předkládaná kniha popisuje současný stav jazyka volyňských Čechů a usiluje o to, zasadit jazyková i další kulturní data do širšího

V roce 1977, po dvaceti letech od vydání Ginsbergovy přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by

Jaká jsme čtenářská kultura? Silná, nebo slabá? Setrvalá, nebo upadající? Jsou stesky nad úpadkem čtení oprávněné, nebo jde jen o pohodlný kulturní katastrofismus? Kniha se zabývá těmito i dalšími otázkami, přičemž vychází z výsledků třetího statistického výzkumu čtenářů a čtení v České republice, který organizovala v roce 2013 Národní knihovna spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Hlavním tématem

Zborník z konferencie, ktorú usporiadali v roku 2013 Ústav slovenskej literatúry SAV v Bratislave, Katedra slovenského jazyka a literatúry a Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave.

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel. A s tým sa mení i jej výklad,

V súčasnej slovenčine, v jej skúmaní a opise registrujeme mnohé zmeny súvisiace s vývinom celého jazykového spoločenstva i s novými metódami a možnosťami výskumu jazyka a textových útvarov. Autori publikácie sa zamerali na niekoľko oblastí: pravopis alebo adaptácia prevzatých slov, lexikológia vrátane terminológie, štylistika s presahom do dištančného čítania. Premenlivé vlastnosti jazykového systému

Studijní příručka určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu

Nelezou vám slovíčka do hlavy? Bojíte se mluvit? Nedaří se vám najít si na učení čas? Snad každý musí při učení překonávat nějaké překážky. Cílem této knížky je nabídnout vám co nejvíc praktických návodů, jak se vypořádat s nástrahami jazykového studia. Zjistíte, že na to nejste sami a že řešení leží přímo před vámi.

Kafka je virtuozem dvojité negace: nejistotu obsaženou již v každodenním úzu – co není nepravda, nemusí ještě být pravda – opakovaně využívá jako součást lstivé strategie. Podrobný rozbor Kafkova jazyka, východisek zvolených pro vyprávění, ale i soukromých dopisů ukazuje, jak tento autor nenápadně buduje nejistý svět tvořený pravidly, výjimkami a výjimkami z výjimek. Rétorická figura zvaná litotes,

Charakter prostoru, jenž nás obklopuje a který obýváme, vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých zobrazení a stává součástí příběhů, jenž vyprávíme. To zpětně ovlivňuje jak jeho individuální, tak kolektivní vnímání. Zkoumání historické dimenze tohoto jevu je zasvěceně hlavní část knihy. V teoretickém úvodu se autor zamýšlí nad smyslovou percepcí světa, podstatou literárního zobrazení prostoru

Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.

Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje,

Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu

Subjektivní rádce na cestu labyrintem literatury Topíte se v nabídce knih? Vejdete do knihkupectví a nevíte, kam sáhnout? Kterou vybrat? Tahle kniha je záchranný pás. Nadechněte se a plavte radostně světem literatury, i když trochu subjektivním, trochu konzervativním, ale přesto vzrušujícím, sladkým, voňavým. Patřičná čítanka je zábavná kniha o čtení a knihách je opravdu o tom, co slibuje název. Protože!

Chcete vědět, jak vznikla vyjmenovaná slova, kde se vzalo kroužkované „ů“ nebo „oslí můstky“ a nakolik vážně byly míněny jazykové brusy typu čistonosoplena, knihovtipník a klapkobřinkotruhla? Co bylo motivem nepříliš povedené reformy pravopisu z roku 1993 a čím to, že dnešní maturanti nechápou význam slov „příkrý sráz“? V knižním rozhovoru s jazykovědcem Karlem Olivou se o naší mateřštině dozvíte spoustu

Ján Smrek sa popri vydávaní časopisu Elán odhodlal v roku 1941 na ďalší, vo vojnových časoch ekonomicky veľmi odvážny čin – vydávanie kvalitnej knižnej série, ktorú nazval Komorná knižnica. Podarilo sa mu vytvoriť koncept, ktorý prežil nielen vojnu a ustanovenie nového režimu, ale nakoniec aj svojho tvorcu. V slovenskej kultúre zarezonovala tak silno, že našla svojich nasledovateľov a stala sa predmetom

Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních

Nakladatelství VUTIUM představuje ikonické dílo jednoho ze zakladatelů moderní lingvistiky M. A. K. Hallidaye Jazyk jako sociální sémiotika. Společenská interpretace jazyka a významu. Práce poprvé vyšla v roce 1979 pod názvem Language as Social Semiotic. The Social Interpretation of Language and Meaning. Na prvním českém vydání knihy se podílela dr. Alena Rada, Hallidayova žačka žijící v Austrálii

Monografia je výsledkom serióznej, veľmi poctivej, mnohoročnej práce a významným vydavateľským počinom tak z odborného, ako aj čitateľského hľadiska. Prináša totiž dôležitý vklad do výskumu autorovej tvorby, pretože posúva hranice k novým, doteraz buď nereflektovaným, alebo iba parciálne spracovaným témam a žánrom Kästnerovej tvorby. Pre čitateľov môže otvoriť otázku aktuálnosti recepcie tohto autora