Mindig érdemes régi nagyjaink felé fordulni. Különösen útkereső időkben. S még inkább akkor, ha tetteik és moráljuk fáklyaként mutat utat a mai kor emberének, a mai kor vezetőinek. A magyar történelemben volt három olyan nemzedék, - Szekfű Gyula kifejezésével élve - akik a modern, népképviseleti Magyarországot teremtették meg, s akiknek legnagyobb egyéniségei, politikusai egyben mind jelentős tudósai

Pojem občanská společnost označuje prostor mezi oblastí privátních zájmů a státem. Jedná se o oblast dobrovolného sdružování mimo sféry trhu, státu i soukromého života, v níž si uvědomujeme společnou provázanost našeho světa. Existence občanské spole čnosti je založena na tom, že demokratický politický systém je postaven na možnosti občana přímou participací ovlivňovat věci veřejné. Tato oblast se

Veškerá moc na Zemi je soustředěna na severní polokouli. Jakoby seřazeny do jedné řady leží v mírném podnebném pásu tři světové velmoci, Amerika, Rusko a Čína, a obě průmyslové velmoci, západní Evropa a Japonsko. Ovládají zbytek Země a dosud jim dominovaly USA jako jediná světová velmoc. Oba eurasijští vyzývatelé, Čína a Rusko, vstoupily do boje o stále omezenější globální zdroje a o kontrolu dopravních

Kolaps socialismu byl pro obyvatele Sovětského svazu absolutně nečekaný, ale zároveň naprosto zákonitý. Ačkoli většina lidí v pozdním socialismu vnímala sovětský systém jako věčný a neměnný, byla současně připravena na jeho pád. Tento paradox se stal východiskem knihy profesora Kalifornské univerzity v Berkeley Alexeje Jurčaka o poslední sovětské generaci, k níž sám patří. Jurčakův model sovětského

Proč by se měl zapojit každý z nás a kde začít? Zájem o politiku je (nejen) mezi mladými lidmi v Česku nízký. A to je škoda, vždyť právě politika ovlivňuje život každého z nás dnes a denně. Tato kniha se snaží vyvracet mylné mínění, že politika je něco vzdáleného, složitého, špinavého, či dokonce nedůležitého. Čtenářům naopak odpovídá na časté otázky: Proč je důležité se zajímat? Jak je možné se zapojit?

Schmidt Mária legújabb, Látlelet az orosz-ukrán háborúról című írásában arra a mindannyiunkat izgató kérdésre keresi a választ, hogy mégis mi és miért történik a határainktól nem messze 2022 februárja óta? Milyen út vezetett az orosz-ukrán háború kitöréséhez, milyen történelmi sérelmek, nemzetközi politikai célok, anyagi érdekek játszanak közre a konfliktus kitörésében és kezelésének mikéntjében? A

Publikace se věnuje krizi racionality a úpadku levicového myšlení v době, kdy česká politická levice ztratila své zastoupení v parlamentu, a rámuje ji analýza civilizačních změn a rizik multipolárního světa. Navzdory technickému pokroku roste sugestibilita populace k různým mystifikacím a roste i možnost její manipulace. Levice se přitom musí vypořádat s nárůstem sociální agrese a fenoménem postpravdy

A népszerű szerzőnek eddig tíz könyve jelent meg, sajátos megközelítési módja minden témánál garancia a parázs vitákra. A Kettészakadt Magyarország című korábbi kötete bámulatos sikert aratott. Ebben a könyvében Börcsök Mária a demokrácia sajátos, ámde megkerülhetetlen ellentmondásairól ír történelmi távlatokat nyitva. Históriánk legrokonszenvesebbnek tartott alakjai - mint például II. Rákóczi Ferenc

Publikácia formou máp, grafov, tabuliek a textu zoznamuje čitateľov s priebehom volieb v USA za posledných 100 rokov.

Kritika současného politického systému. Původ a zdroj jeho nedostatků - korupce, rozpočtového populismu, vedoucího k rostoucímu zadlužení veřejných financí, nestability vlád vzniklých z voleb organizovaných na principu poměrného zastoupení, programové indiference politických stran a nadměrné moci jejich aparátů - nalézá autor v chybně napsané ústavě.

Ruská agrese proti Ukrajině představuje patrně největší výzvu evropské bezpečnosti od roku 1945. Nejenže ztělesňuje útok na samotné základy systému mezinárodního práva, ale i s novou naléhavostí nastoluje otázku, kam až sahají ofenzivní ambice současného ruského režimu.

Táto kniha je prvým celistvým sprievodcom parlamentnými voľbami 2012. Spoločenská klíma už pred voľbami naznačovala mnoho, (ne)dôveryhodnosť politikov ešte viac.

Žijeme v novej dobe. Autoritárski vodcovia sa stali ústrednými postavami globálnej politiky.

Příběhy devatenácti žen, jimž válka v Sýrii, která trvá už víc než jedenáct let a zapříčinila smrt statisíců lidí, drasticky zasáhla do životů a přiměla je spolu s miliony dalších Syřanů opustit svou zemi, i když si to nikdy nepřály. Všechny se aktivně účastnily revoluce během tzv. arabského jara, mnohé přímo v první linii, přesto kvůli změně poměrů najednou nesměly téměř nic.

Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života. Ačkoli jimi mnoho společností prošlo, na Zemi stále žijí stovky milionů lidí, kteří jsou tímto vývojem nedotčeni.

Po roce 1989 vzniklo mnoho publikací, dokumentů a pořadů o československém undergroundu, avšak žádný z nich netematizoval meritorně otázku kontrakultury (counterculture), která je neodmyslitelně spjata nejen s historií undergroundu, ale i s historií moderny v její snaze vytvářet technokraticky organizovanou společnost jako systém. Studie vychází z výzvy a dobového sloganu FUCK THE SYSTEM, který se

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu. Tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit.

Kniha mapuje rozmanité projevy a ohlasy rezistence vůči komunistickému režimu v Československu v letech 1948 až 1989. Autoři chápou rezistenci jako přirozenou a často spontánní reakci jedince či skupiny osob na „totalitní, nelidské, nezákonné nebo morálně neakceptovatelné požadavky režimu“, jenž se snaží prosadit závazný ideový výklad světa, vychovávat či převychovávat, a neváhá proto zasahovat i do

Události posledních desetiletí od pádů autoritářských režimů východní Evropy přes barevné revoluce, arabské jaro až po současnou krizi demokracie v etablovaných liberálních demokraciích západu oživily zájem o demokratickou teorii a praxi, o demokratickou tradici a o nově se objevující formy participace. Aletta J. Norval se ve své knize Averzivní demokracie zaměřuje právě na tuto souhru mezi dědictvím

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři,