Az év utolsó napján a csehszlovák hadsereg két tisztje keresett fel, látogatásuk, viselkedésük, hangjuk a legudvariasabb formát öltötte. Megadták a tiszteletet, ami kijár a vendéglátó gazdának, de finoman érésemre adták, hogy ez már nem Magyarország... vesztett háború és már itt minden a csehszlovákoké - írta naplójába Kassa megszállását követően néhány nappal Faragó Ödön színházigazgató, de hasonló sorokat a komáromi, lévai vagy rimaszombati polgárok is papírra vethettek volna. 1918 utolsó, és 1919 első napjaiban ugyanis a ma Dél-Szlovákiának nevezett térség, az ott élők legnagyobb döbbenetére csehszlovák megszállás alá került. A jelen kötet elsősorban olyan kérdésekre keresi a választ, hogy a vizsgált régió lakói miként élték meg az őszirózsás forradalom időszakát, hogyan reagáltak a csehszlovák megszállás hírére, miként fogadták a megszállókat, hogyan alakult az új államhatalommal való viszonyuk, vagyis milyen volt az átmenet, amely során Magyarország lakóiból csehszlovák polgárokká váltak.

Przemysl 1914-1915-ös ostroma az első világháború során jelentőségét tekintve Sztálingrád 1942-1943-as, második világháborús ostromához fogható. Przemyslnél a cári Oroszország hadereje támadta az Osztrák-Magyar Monarchia erői által védett erődrendszert. A Monarchia seregében nagyon sok magyar katona és tiszt harcolt itt, így Przemysl védelme a magyar történelem szerves része is - ez a könyv a téma első ilyen részletességű feldolgozása. 1914 őszére egész Európa háborúban állt. A harcban álló országok ekkorra már korábban elképzelhetetlen mértékű veszteségeket szenvedtek. Mind a nyugati, mind a keleti fronton az előre kidolgozott, részletes hadműveleti tervekből szinte semmi sem valósult meg, ezek helyett kétségbeesett rögtönzésre kényszerültek a harcoló felek. Nyugaton könyörtelen lövészárok-háború kezdődött, keleten pedig minden szem Przemysl erődjére szegeződött. A przemysli erődrendszer elhúzódó ostroma a leghosszabb ilyen jellegű ostrom volt az első világháború alatt. Az Osztrák-Magyar Monarchia hadserege az erőd védelme és a későbbi felmentési kísérletek során összesen 800 ezer főt vesztett. Przemysl több szakaszból álló ostroma az első világháború egyik meghatározó történéssorozata volt. Amennyiben az orosz csapatoknak sikerült volna áttörniük itt, nyitva állt volna az út előttük Európa középső része felé. Mire az erődrendszer elesett, az erőik már annyira kimerültek, hogy nem tudták folytatni az előrenyomulást. Nem túlzás azt állítani, hogy az itt történtek meghatározó befolyással voltak Európa további sorsára. A későbbiekben sem az orosz haderő, sem az osztrák-magyar nem tudta igazán pótolni az itt elszenvedett veszteségeket. Alexander Watson könyvének a lebilincselő történetmesélés mellett nagy erőssége, hogy hatalmas és szerteágazó forrásbázisra támaszkodik, illetve hogy a szűkebb értelemben vett katonai történéseket a maguk tágabb társadalmi-emberi kontextusában is bemutatja.

Az első világháború 1918 novemberében ért véget. Majd egy évvel később zárult le azonban Oroszországban és Kelet-Európában, miközben itt és Európa más területein is olyan konfliktusok sorozatát robbantotta ki, melyek egészen 1923-ig tartottak. A háború folytatásában kiemelkedő szerepe volt a paramilitáris csoportosulásoknak. Ezek rendelkeztek a formális katonai szervezetek bizonyos vonásaival, ám a reguláris hadsereggel szemben ezeket különböző forradalmak eszközeiként, vagy pedig - amikor az osztály- vagy nacionalista forradalom leverésére elégtelennek bizonyult a reguláris hadsereg - a hagyományos haderő pótlékaként alkalmazták. A paramilitáris erőszak különböző összefüggésekben is jelentkezett. Az Oroszországban kitört osztályforradalom által elindított erőszakhullámnak is fontos aspektusa volt, miközben Közép- és Kelet-Európában - Finnországot és Olaszországot is ide értve - ama ellenforradalmi tevékenységnek is elválaszthatatlan összetevőjévé vált, amelyek a bolsevik osztályerőszak mitikussá növesztett rémképével igyekeztek felvenni a harcot a rend és a tekintély védelmében. A paramilitáris erőszak a határok feletti és nemzetiségek közötti összecsapásokban is fontos szerepet kapott azokban az újonnan létrejött államokban, amelyek a korábbi soknemzetiségű birodalmak (Oroszország, Osztrák-Magyar Monarchia, Ottomán Birodalom) romjain születtek. Az ír függetlenségi háborúban is mindkét oldalon jelentős szerepet kapott. Sokszor volt politikai jelentősége is, és hosszú évtizedekig éreztette hatását a szimbolikája.

Bojovali za vlast Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Dlouho však byl pohled na válečné úsilí našich vojáků zaměřen pouze na ty, kteří bojovali v legiích za samostatné Československo, a značná část hrdinských činů českých a slovenských vojáků v uniformách rakousko-uherské armády zůstala v pozadí. Čeští a slovenští vojáci válčili jako pěšáci, dělostřelci, horští myslivci i námořníci. Díky svým schopnostem a odbornosti i jako důstojníci rakousko-uherské, srbské a ruské armády a v legiích. Nesmíme také zapomínat, že po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Československa své síly spojili do Československé armády a ruku v ruce zlikvidovali snahu o vznik Rakouského Německa, zabránili obsazení Těšínska Poláky a osvobodili Slovensko. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje. Součástí knihy je autentický přepis deníku c. a k. vojáka Karla Petrácha, který narukoval v červenci 1914 do Brixenu, takřka prošel všemi frontami, jeho strastiplné válečné putování skončilo v roce 1918 ve Francii. Odtud se vrátil v listopadu 1918 domů, do jižních Čech. V knize jsou také otištěny unikátní feldpostky, které posílal strýc nakladatelky z fronty sestře a rodičům.

Obsahuje ukázky korespondence, pohlednice, známek zkusmých tisků a dobové dokumentace.

ZENTA nebyla jen obyčejnou lodí, ale svým způsobem milníkem a symbolem C. a k. námořnictva, téhož námořnictva, v němž kromě Rakušanů a Maďarů sloužili i četní další obyvatelé Rakousko-Uherské monarchie, Čechy nevyjímaje. Naopak, Čechů a Moraváků bylo v tomto námořnictvu neobyčejně mnoho a zapsali se do historie jako svědomití námořníci a fachmani v mnoha důležitých námořních oborech. Právě ZENTA je často označována jako "česká námořní katastrofa první světové války", protože při jejím potopení zahynulo Čechů nejvíce. Rakousko-Uherské námořnictvo však tvořila i řada dalších lodí včetně prvních ponorek. Je to mnoho příběhů odvahy a hrdinství, vítězství a proher a v závěrečné fázi i jedinečné memento první světové války, do níž C. a k. námořnictvo zasáhlo, ale neuspělo.

Vydejte se s legionáři na strastiplnou cestu ke svobodě! Za první světové války bojovaly po boku Dohody v Rusku, Itálii a Francii desetitisíce Čechů i Slováků, jejichž úsilí vyvrcholilo vznikem samostatného Československa v říjnu 1918. Přeneste se do doby plné nejistoty, válečných útrap a obav z vlastní budoucnosti prostřednictvím živých textů i desítek vložených artefaktů. Podrobné mapy vás zavedou na slavná i pozapomenutá bojište, na nichž čs. legionáři prolévali krev, zatímco noviny ze všech koutů světa přiblíží atmosféru bouřlivých válečných let. Časopisy, kalendář nebo propagační brožury naše předky na Sibiři doprovázely během mrazivých nekonečných dní. Rozkazy a provolání vás nechají nahlédnout do rozhodování velitelů a známých aktérů dějin, z průkazek, korespondence či deníku poznáte čs. dobrovolce osobně. Zrod legií Velitelé Česká družina Rota Nazdar Arras 1915 Zborov 1917 Čs. výzvědčíci Zbraně Polní pošta Dobrovolníci v Srbsku, Velké Británii a USA Bachmač 1918 Vojenské stejnokroje Radola Gajda Boj o transsibiřskou magistrálu Slováci v legiích Legionárské ešalony Informace a osvěta Bojová morálka Mohli legionáři zachránit cara? Češi a Slováci v Rudé armádě Hospodaření legií Legionáři v Itálii Doss Alto 1918 Řády a vyznamenání Každodennost Předání carského pokladu Návrat do vlasti Boj o hranice republiky Odkaz legií Význam pro vznik Československa Seznam vložených artefaktů: Velký plakát Čechoslováků v armádách Dohody Přihláška do italských legií Osobní spis legionáře Dušana Hataly Rukověť českého vojáka Propagační plakáty Vojtěcha Preissiga, 1914 Průkazní lístek francouzského legionáře Přihláška do ruských legií Leporelo k filmu Nezapomeňte Zborov Manuál k japonské pušce Arisaka vz. 1905 a její technický výkres Osobní korespondence legionáře Vratislava Charfreitaga Sada pohlednic k Vánocům 1919 a Novému roku 1920 Preissigův plakát vyzývající k účasti na bazaru Hlášení adresované generálu Radolu Gajdovi Telegram Lva Trockého k odzbrojení Čechoslováků Mapa bitvy u Lipjag z 4. července 1918 Mapa transsibiřské magistrály s rozložením čs. jednotek v dubnu 1919 Noviny The Sun Masaryk je pánem Sibiře Štefánikův rozkaz 588 o zrušení vojenských komitétů čs. vojska na Rusi Leták s provoláním Milana R. Štefánika Rakousko-uherské noviny o situaci na frontě Časopis V boj! Časopis Československá Rudá armáda Výzva ke vstupu do Rudé armády podepsaná Jaroslavem Haškem Rusko-český kalendář na rok 1917 Akcie Legiobanky Soubor papírových platidel z občanské války v Rusku (ruble, jeny, místní měna) Letáky vhazované do rakousko-uherských zákopů na italské frontě Brožurka s notami a textem Pochodové písně čs. domobranců z Itálie Životní pojištění italského legionáře Satirický časopis Houpačky Program oslav 1. čs. střeleckého pluku Opis předávacího protokolu ruského zlata Úryvek z deníku Františka Nováka Nástěnná mapa evakuačních transportů z Ruska Legionářský pas Potvrzení o očkování Příručka Na cestu domů mořem Členský průkaz ČSOL Udílecí dekret k Čs. revoluční medaili Františku Vrzalovi Mapa rozvědek České družiny v Haliči, 1914 všitá

Nové vydání jedinečné publikace o historii první světové války od významného britského armádního spisovatele. Toto klasické dílo v oboru historie první světové války napsal významný vojenský analytik, nadaný soucítěním a jedinečnou originalitou. Sir Basil Liddell Hart je autorem více než třiceti knih a řady přednášek na téma vojenské strategie a taktiky, čemuž se jako světově uznávaná autorita celý život věnoval. Časopis The Economist o něm napsal: „Nevyniká jen kritickým myšlením, je prorokem příštího vývoje, je to historik velkého formátu.“ Na téměř sedmi stech stranách se dozvíte podrobnosti a analytické komentáře všech událostí, které měly v období první světové války význam, a to se zvláštním důrazem na vojenskou strategii. Publikace je doplněna bohatou obrazovou přílohou a pětapadesáti podrobnými mapami vojenských operací.

Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915. Od té doby je za "otce" moderního chemického válčení považován německý chemik světového významu, nositel Nobelovy ceny Fritz Haber (1868-1934), univerzitní profesor demokratických zásad, vědec, technik i manažer, zároveň však ctižádostivý patriot, neváhající pomoci své válčící vlasti kontroverzním bojovým prostředkem. K Haberovým obdobným aktivitám patří i jeho podíl na zajištění potřebného rozsahu německé výroby výbušnin za první světové války, zčásti též na vzniku Cyklonu B, jenž dosáhl temné proslulosti až po Haberově smrti v souvislosti s nástupem nacismu.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě. Značnou pozornost věnuje proměnám duchovního klimatu v českých zemích a změnám na biskupských stolcích v roce 1916, k nimž docházelo na základě intervence Vídně. Sleduje zejména Masarykovu, Benešovu a Štefánikovu snahu seznámit se svými plány i církevní představitele Svatého stolce. Líčení je vyváženo pohledem na americké katolíky českého původu a jejich politické aktivity, naše krajany v zahraničí i náboženský aspekt mezi legionáři. Monografie vychází z rozsáhlých fondů vatikánských a českých archivů, které konfrontuje s domácí a zahraniční literaturou. Její součástí je i výběrová kritická edice významných vatikánských dokumentů v českém překladu.

E forrásközlés középpontjában az erdélyi kérdés áll. A kötet elsődleges célja az, hogy a magyar olvasó előtt mindeddig ismeretlen dokumentumok segítségével bemutassa Románia Erdély megszerzéséért 1918-1920 között vívott küzdelmét, ez irányú politikai, diplomáciai és katonai lépéseit. A közel száz, többségében román nyelvű irat mindegyike első ízben olvasható magyar fordításban. A doku­mentumok betekintést nyújtanak a korszak román politikai és katonai elitjének mentalitásába, nem egy esetben a "főszereplők" személyes motivációira is fény derül. Megtudhatjuk, miként foglalta el a román hadsereg Erdélyt, hogyan vo­nult be 1919 augusztusában Budapestre, és az is kiderül, milyen diplomáciai lépéseket tett a román kormány annak érdekében, hogy az első világháborút lezá­ró párizsi békekonferencia szentesítse a katonailag már megszállt Erdély Romániához csatolását. L. Balogh Béni, a Magyar Nemzeti Levéltár Országos Levéltárának tudomá­nyos munkatársa elsősorban a 20. századi magyar-román kapcsolatokat és a dél-erdélyi magyar kisebbség 1940-1944 közötti helyzetét kutatja. Főbb munkái: A magyar-román kapcsolatok 1939-1940-ben és a második bécsi döntés (2002); The Second Vienna Award and the Hungarian-Romanian Relations 1940-1944 (2011); Küzdelem Erdélyért. A magyar-román viszony és a kisebbségi kér­dés 1940-1944 között (2013); Kiszolgáltatva. A dél-erdélyi magyar kisebbség 1940-1944 között (2013).

Tato kniha přináší českému čtenáři unikátní italský pohled na roli Itálie v první světové válce, při formování čs. legie v Itálii a na vzniku samostatného Československa. Vedle toho je ze široka popsána cesta Itálie do konfliktu, její komplikované vztahy se spojenci a protivníky, ale také vlivným papežským stolcem. Pro Italy byla důležitá otázka budoucnosti Rakouska-Uherska a zde žijících národů. K jeho rozpadu se zpočátku stavěli negativně, ale nakonec akceptovali jeho zánik a plně podpořili nároky Čechů a Slováků na vlastní stát a zásadně se podíleli na formování, výcviku a vyzbrojení čs. útvarů – legie a domobrany – na svém území. Ty následně sehrály důležitou roli při hájení hranic a zájmů nové republiky. Negativně se však Itálie stavěla ke zrodu Jugoslávie, ve které viděla svého nového protivníka v oblasti Jadranu, naopak Československo blízkého partnera. To nakonec, a se silným vlivem Francie, vedlo k tomu, že se zpočátku slibně rozvíjející československo-italské spojenectví změnilo v neuskutečnitelnou iluzi.

První světová válka vykolejila život milionů lidí. Šokovala množstvím padlých a dotud nepoznanými hrůzami na bojištích i dlouhodobým strádáním v zázemí, bídou, hladem i politickou persekucí. Rychle pohřbila iluze o věku vrcholné civilizace, pokroku a humanity, s nimiž sebevědomé lidstvo vstupovalo do 20. století, a naopak vyvolala barbarství a temné síly. Tvrdě poznamenala i český národ: vyžádala si od něho tisíce obětí za cizí věc, ale zároveň mu přinesla naději na úspěšné završení jeho mnohaletého zápasu za politickou a státní suverenitu. Ani uprostřed válečných poměrů se v českém zápolí nezastavil každodenní život, sestávající z pravidelných, všedních činností, soukromých starostí i radostí, osobních citových prožitků a vzplanutí. Jako dříve chodili lidé do zaměstnání či do škol, starali se o rodiny i domácnosti, navštěvovali divadelní představení, koncerty a výstavy, četli nejrůznější literární díla, jezdili na prázdninové letní byty. Zdánlivě normální život ovšem plynul ve stínu povolávacích rozkazů a zásobovacích problémů, ale také pod dojmem šeptaných zpráv o úspěších československého zahraničního odboje. A právě tuto českou (a specificky pražskou) válečnou každodennost autenticky a plasticky zpřítomňuje memoárové dílo Marie Strettiové Jak jsme prožívali první světovou válku, jež se po pětasedmdesáti letech od svého vzniku konečně dočkalo knižního vydání.

Denník sa našiel pri rekonštrukčných prácach v niekdajšom kaštieli Czirákyových. Obsahoval listy, poznámky a fotografie, ktoré dnes uchováva Umelecké a historické múzeum Flórisa Rómera v Győri. Do ucelenej podoby ich spracoval Lajos Kovács. Do slovenčiny knihu preložila Anna Šimkuličová. Denník je unikátnym pohľadom aristokratky, zdravotnej sestry, no najmä citlivej a vzdelanej ženy na udalosti prvej svetovej vojny. Je jedným z najsilnejších svedectiev z obdobia prvej svetovej vojny. Pre slovenského čitateľa je zaujímavý nielen svojim jedinečným príbehom, ale aj faktom že veľká časť udalostí, ktorých sa týka sa odohrala na území dnešného Slovenska.

Bob Dentet mint történészt és politikai gondolkodót régóta foglalkoztatja a kérdés: mi a magyarázata annak, hogy a később olyan borzalmakhoz, tömeggyilkosságokhoz vezető kommunista eszme a XX. század elején (és még sokáig) a legnagyobb elmék és a legnagyobb művészek közül is sokak számára annyira vonzó volt. Szinte tökéletes példája ennek a magyar Tanácsköztársaság története, amelyben kisebb vagy nagyobb lelkesedéssel az akkori magyar szellemi élet színe-java szerepet vállalt - Bartók és Kodály, Móricz és Balázs Béla... a kor legjelesebb festőművészei, írói, költői, színészei és filmesei.

Drsná a krutá africká bojiště 1. světové války, kde hrstka německých vojáků a osadníků spolu s několika stovkami domorodých ascariů čelili formou guerillového boje několikanásobné přesile koloniálních vojsk Britů a jejich dohodových spojenců.

Kniha je přelomovým pokusem odstranit účelové mýty o první světové válce přetrvávající celé století. Co bylo jejich jádrem? Na rakouské straně snaha obviňovat české vojáky z nespolehlivosti a věrolomnosti, aby se zamezilo politickým koncesím českému národu, na straně české snaha dokázat Dohodovým mocnostem, že Češi stojí v drtivé většině proti Rakousku, a proto si zaslouží být podpořeni v otázce vzniku samostatného českého státu. Myslet si však, že český národ se dělil buď na Švejky, nebo legionáře, vůbec neodpovídá realitě. Autor sám píše: „V obou případech zůstalo faktem, že do c. a k. armády bylo povoláno hodně přes milion Čechů a většinou zcela nepovšimnuti v ní konali svou služební povinnost až do konce války.“

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války.

Nejen Přemyšl aneb pokračování historie pevnostní války v letech 1914–1918 Ve druhém svazku objevné práce o pevnostech a stálém opevnění za první světové války se tříčlenný autorský kolektiv zaměřil zejména na místa, která jsou neodmyslitelně spjata s novodobými českými vojenskými dějinami. Stěžejní kapitoly se tak věnují trojímu obléhání rakousko-uherské pevnosti Přemyšl v Haliči, houževnaté obraně rakousko-uherských pevností proti Itálii a naopak relativně snadnému pádu většiny italských horských fortů v Alpách. Kniha se ovšem zabývá i řadou dalších, méně známých témat, jako byly černohorsko-francouzské aktivity proti rakousko-uherské námořní základně v boce Kotorské, obrana tureckých opevnění v úžině Dardanely či unikátní fortifikační systém Rumunska. Nechybí ani pojednání o specifičnostech ruské pobřežní obrany a jedna z kapitol čtenáře dokonce zavede na vzdálená asijská bojiště… Publikace poprvé v tomto rozsahu přináší rovněž zhodnocení opevnění z Velké války a naznačuje, jakým směrem se vydali tvůrci nových fortifikačních systémů v meziválečném období. Fundovaný, avšak čtivý text opět doprovází mnoho unikátních dobových fotografií, výkresové a mapové dokumentace i barevných snímků současného stavu popisovaných fortifikací.

Mire jó, hogy újra bűnről és felelősségről beszéljünk, ha ezt már régen valakik megállapították vagy vállalták? Miért kellene átírni a háború közvetlen vagy hosszú távú következményeinek értelmezését? Van-e értelme vesztesekről és győztesekről beszélni, amikor tulajdonképpen Európa legyőzte önmagát? Ha azt szeretnénk, hogy a földrész történelme több legyen párhuzamos nemzeti történelmek csokránál, amelyek saját határaik között koptatják és újrahasznosítják önnön mítoszaikat, készen kapott gondolataikat, akkor objektivitással és nyitottsággal kell használni a képzeletünket. Úgy, ahogy ez a könyv is teszi. Meg kell keresnünk a történtek mélyebb hatásait, egyensúlyba kell hoznunk a különböző értelmezéseket. Nem vitás, hogy ezt a könyvet elolvasva, a közös dolgainkra, történelmükre is sokkal nagyobb bölcsességgel nézünk majd. A kiadvány tartalmából: - Rövid kronológia - Az elkerülhető katasztrófa - A bűnösök - Németország: a lehetséges győzelem esélye - Románia: "oly sok szerencse" - Igazság és igazságtalanság Versailles-ban - Következmények

Renomovaný historik Sean McMeekin nám ve své knize Červenec 1914 dokazuje, že první světové válce bylo možné zabránit, kdyby zde neexistovala nepočetná skupina státníků, kteří se v průběhu měsíce následujícího po Ferdinandově smrti rozhodli, že tohoto atentátu využijí jako rozbušku pro rozpoutání dlouho očekávané konfrontace evropských mocností. McMeekin nás seznamuje s pozoruhodnými novými prameny z různých evropských archivů a dokazuje, jak jediný měsíc dokázal změnit podobu dvacátého století.

Az európai testvérháború hatalmas áldozatokat követelt. Európa lakosságának több mint 6%-a elesett vagy súlyosan megrokkant. 20 millió rokkant és több mint 8 millió halott maradt a csatatereken. A háború után legyen­gült lakosságot a spanyol influenzajárvány tovább pusztította, és közel 20 millió áldozatot követelt. A történelmi Magyarország veszteségei iszonyatosak voltak. Közel 700 ezer hősi halott, ugyanennyi sebesült és még egyszer ugyanennyi hadifogoly. Ezen belül a magyar anyanyelvű katonák vesztesége elérte a 350 ezer főt. Majdnem a duplája második világháborús harctéri veszteségeinknek. (Schmidt Mária)

Začátek 1. světové války na Dálném východě a legendární námořní bitvy křižníkové eskadry německého viceadmirála von Spee. Nejprve u Coronelu a poté u Falkland. V první rozstříleli britskou eskadru Němci, v druhé německou Britové.

Málokdy se nám dnes již podaří nahlédnout přímo do válečného dění. A to zejména pokud se jedná o první světovou válku. Chtěli bychom proto čtenáři nabídnout takovéto nahlédnutí formou autentické výpovědi osobního příběhu jednoho z jejích účastníků, který si ho zaznamenával do svého deníku. O to významnější je fakt, že autorem zápisků není nikdo jiný než Elo (Elemír) Šándor, slovenský spisovatel a publicista, autor trojsvazkového humoristického románu Sváko Ragan z Brezovej. Ve svém deníku popisuje bojové nasazení v oblasti Bukoviny, která je dnes částí severního Rumunska a západní Ukrajiny. Bojovala zde proti sobě vojska rakousko-uherské a ruské armády se střídavými úspěchy, naproti tomu ale s obrovskými ztrátami na obou stranách. V úvodních kapitolách je popsána situace v rakousko-uherské monarchii těsně před první světovou válkou, jakož i příčiny jejího vzniku a důsledky tohoto válečného konfliktu, které ovlivnily dění nejen v Evropě, ale i mimo ni.