Zářivá, charismatická, velkolepá – právě tak se uvedla Frida Kahlo, když přijela v roce 1938 do New Yorku. Její turbulentní manželství s proslulým Diegem Riverou je v krizi, ale Frida si hodlá život v metropoli a vše, co nabízí, užít plnými doušky. A jak se zdá, daří se jí úplně všechno – její úplně první samostatná výstava je okamžitý triumf a ona nachází nové přátele i obdivovatele, kteří se okolo

„Řekla jsi mi, že chceš žít…“ – uslyšela Zosia od své matky. A pak společně uprchly z koncentračního tábora Majdanek. Více než 70 let po konci války se rozhodla vyprávět svůj příběh – stejně jako 6 dalších žen, které jejich židovský původ odsoudil ke ztrátě dětství a boji o život. Vyrůstaly v dobách míru a nyní musely čelit hrůzám. Postupně ztrácely své milované. Byly týrány a znásilňovány. Žily v

Skutočný príbeh rehoľnej sestry Cecílie, ktorá v prestrojení unikla desiatke policajtov a niekoľko mesiacov sa skrývala, až sa jej v januári 1952 podarilo ujsť cez rieku Moravu do Rakúska. V roku 1954 sa dostala do USA, kde mala možnosť rozpovedať svoj životný príbeh známemu publicistovi – tak vznikla kniha, ktorá tam získala veľký úspech a vyšla vo viacerých vydaniach. Slovenské vydanie tejto knihy

Lekári sa celé storočia márne pokúšajú definovať duševnú chorobu. Ak teda nevieme, čo to je, ako ju môžeme diagnostikovať a liečiť? V 70. rokoch 20. storočia sa stanfordský psychológ David Rosenhan a ďalších sedem duševne zdravých, bezproblémovo fungujúcich členov spoločnosti pokúsilo nájsť odpoveď na túto otázku. Anonymne sa dali hospitalizovať do liečební duševne chorých po celej Amerike, aby tak

V PEKLE KONCENTRAČNÍHO TÁBORA ZACHRÁNILA TISÍCE DĚTÍ Do koncentračního tábora v Osvětimi přijíždí další transport vězňů. Mezi nimi je porodní bába z Lodži, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody vede na kamnech přikrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje život, když se staví proti rozkazům bezohledného Josefa Mengeleho.

V této útlé knížce je zaznamenán příběh české lékařky Evy Hnízdové, která se v době normalizace rozhodla k emigraci do Velké Británie. V Londýně pak téměř třicet let působila jako rodinná doktorka. Útrapy odchodu z komunistického Československa a těžké začátky za Kanálem jsou dnes, v době otevřených hranic a volného pohybu osob, minulostí. Ale právě proto stojí za to její příběh číst. Připomíná, jak

Prožijte příběh, kterak se z plachtaře z Československa stal obchodní a dopravní pilot, šéfpilot ropných společností, inspektor kanadského leteckého úřadu či inspektor ICAO. To vše okořeněné desítkami dobrodružných, někdy až velmi dramatických situací...

V tejto knihe sa venujem ženám z hôr, ženám, ktorých život je nejako spojený s Vysokými Tatrami, ženám, ktoré ich milujú a ktoré milujú mužov hôr horolezcov, záchranárov, chatárov, turistov, lyžiarov. Napríklad taká chatárova žena sa na chate veľmi narobí, niekedy vyslovene drie. Neraz som bol svedkom, ako do kuchyne zaznelo: Pán chatár, poďte sa nám podpísať, poďte si k nám prisadnúť! Chatár väčšinou

Eddy ?de Wind zsidó orvos önként jelentkezett abba a hollandiai gyűjtőtáborba, ahová édesanyját deportálták. Azt remélte, hogy így az asszonyt meg tudja menteni Auschwitztól, de tévedett. A táborban megismert szerelmével együtt 1943-ban őt is a haláltáborba vagonírozták. Amikor a szovjet hadsereg közeledésének hírére a nácik 1944-ben elindították Németország felé az erőltetett meneteket, Eddy elrejtőzött,

Výborně napsaná, sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize tak popisuje jednu z mnoha absurdit táborového života s plným vědomím

Nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem Osvětim (Auschwitz) prošlo během druhé světové války několik milionů lidí z celé Evropy. Nejméně 1,3 milionu z nich zde zemřelo. Z tohoto pekla na zemi se pokusilo utéct jen asi osm stovek vězňů. A pouze 144 z nich se to prokazatelně podařilo. Jedním z nich byl Arnošt Rosin, židovský rodák ze slovenské Sniny, který z Osvětimi uprchl dramatickým způsobem

V apríli roku 1992 sa mladý muž zo zámožnej rodiny východného pobrežia Spojených štátov vydal stopovať na Aljašku, aby sám putoval divočinou na sever od vrchu Denali (starší názov Mount McKinley). O štyri mesiace našla skupina lovcov lososov jeho rozkladajúce sa telo. Volal sa Christopher Johnson McCandless. Vyrastal na bohatom predmestí Washingtonu D.C., dosahoval výborné študijné výsledky a bol vynikajúci

Olympijské hry 2008 v Pekingu: Somálka Samia Jusuf Omarová zaběhla nejlepší čas svého života a stala se miláčkem publika, třebaže v cíli skončila poslední. Když se vrátila zpět do vlasti, nesměla už trénovat. Vládnoucí muslimští fundamentalisté ženám zakázali věnovat se sportu. Samia ale na svůj sen startovat na příští olympiádě v Londýně vsadila všechno a vydala se na dalekou cestu do Evropy, aby

Píše se rok 1943 a v nacisty okupovaném Amsterdamu vládne přídělový systém. Mladičká Hanneke se ale vyzná. Na černém trhu se pohybuje jako ryba ve vodě a dokáže obstarat většinu věcí, které lidé potřebují. Při jedné z donášek ji její pravidelná zákaznice požádá o pomoc. Nechce sehnat maso nebo petrolej. Chce, aby Hanneke našla židovskou dívku, kterou u sebe ukrývala. Vzala si jen svůj modrý plášť a

Tropický parazitolog Michal Giboda byl v letech 1983 a 1984 pracovníkem české nemocnice v kambodžském městě Takeo. Zemi těsně předtím opustili vojáci Rudých Khmérů a celá Kambodža se pomalu probírala z několikaleté noční můry polpotovského totalitního režimu, který za sebou zanechal miliony mrtvých. Kniha vychází z Gibodova deník, který si psal během svého ročního působení. Je syrovým, velmi autentickým

\"Svět malé January je strhující, podmanivý a bolestný příběh o tom, jak se otec snaží pomoci své malé dceři najít místo v tomto světě navzdory její vážné duševní nemoci. Michael Schofield nás nechává nahlédnout do mysli dítěte, jež žije po většinu svého života v jiném světě se svými ,kamarády´, kteří existují jen v jeho hlavě. Janiin otec nás s sebou bere na cestu, která začíná jeho přesvědčením,

\"A fejemben kergetőznek a gondolatok arról, hogyan fogjuk megostromolni Herszont. Nem hinném, hogy a polgármester kenyérrel és sóval siet majd elébünk, felhúzza az Orosz Föderáció zászlaját az önkormányzat épületén, mi pedig díszmenetben vonulunk be a városba. Amit az utóbbi két napban láttam, egyáltalán nem hasonlít a krími forgatókönyvre. Ez a két háborús nap teljesen zűrös nekem. Mi folyik itt?

Stern Rózsa Ibolya \"Mengele-lány\" volt. Egyike a sokaknak, akiknek el kellett szenvedniük Josef Mengele kísérleteit. Egyike azon keveseknek, akik ezt túlélték. 1944 júniusában több százezer zsidót indítottak útnak marhavagonokban Ibolya hazájából, szlovákiai magyar területekről. Senki nem tudta, hová tartanak, mi következik. Ibolyának Auschwitz-Birkenau, Ravensbrück, Buchenwald és Neustadt bei Coburg.

Příběh dvanáctileté židovské dívky Maly, která se narodila v polské vesničce Tarnogród. Se svou rodinou a sourozenci prožívá idylické dětství do doby, než nacisté obsadí Polsko. Kdysi poměrně zámožná rodina se potýká s hladem a odvážná Mala se občas vykrade ven, aby v okolí vyžebrala něco k jídlu. Při tom ji věrně doprovází její kočka jménem Malach, což hebrejsky znamená anděl. Jednoho dne je rodina

Patnáctiletá Elizabeth je vzorná žačka a skvělá sportovkyně, ale jednoduché to s ní není – chodí tajně ven, často se opíjí a trpí silnými výbuchy vzteku. Rodiče s ní jednoho dne ztratí trpělivost a rozhodnou se pro převýchovu. Elizabeth je s jejich vědomím unesena do divočiny, kde v drsných podmínkách stráví s dalšími „problémovými“ dívkami tři měsíce. Další rok prožije v uzavřené internátní škole,