Antitézis

Kniha si klade za cíl seznámit čtenáře s cestami, po kterých se protestantská teologie druhé poloviny minulého století přibližovala k tématu křesťanského Východu. Autor tak činí na příkladech pětice vybraných teologů luterské i reformované tradice, kterými jsou Edmund Schlink (19031984), Jaroslav Pelikan (19232006), Thomas F. Torrance (19132007), TuomoMannermaa (19372015) a JürgenMoltmann Předmětem

Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politickésociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkovédílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je téžpřeklad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnávás útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků, tak jeho dnešních interpretů. Ve všech částech knihy přichází ke slovu zejména texty dochované v pozůstalosti, jejichž komentář provází a

Kniha Tropus, symbol, figura vůbec poprvé v českém prostředí podrobněji představuje osobnost a filosofii židovského pokantovského myslitele Salomona Maimona (1753–1800). Autorka v chronologickém pořadí interpretuje jeho díla, v nichž se zabývá filosofií jazyka, a soustřeďuje se při tom na úvahy o tropech a metafoře. Maimonovy názory pak srovnává s předními předkantovskými osvícenskými osobnostmi (Ch.

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí. Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a

Filosof by měl mít odvahu setrvat na hranici mezi různými obory, stát se jejich mediátorem, ale mluvit svým vlastním jazykem. Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.

Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45), autor více než 70 spisů především o problémech logiky, přírodní filosofie a metafyziky.

Výber z filozofických, sociologických a historických štúdií a článkov.

Dílo tohoto intelektuála, publicisty, politika a znalce evropských myšlenkových tradic je spjato s liberálním myšlením, s odporem vůči teroru a naopak příklonem k hledání svobody, respektive svobody v moderní, dynamicky se rozvíjející společnosti. Jeho vzdělání mu umožňovalo srovnání antických a moderních idejí i institucí.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Analýza smyslu či ne-smyslu státu, jeho existence, fungování, budoucnosti. Rousseauovo dílo O společenské smlouvě bývá často chápáno příliš zkratkovitě na to, aby se vyjevilo komplexnější pozadí některých provokativních tezí.

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť.

Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790, která nikdy za Kantova života nevyšla. Autor se v níopírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifické apriorní normativity, jež identifikuje v principu účelnosti.

Autorka vo svojom diele interpretuje Kantovo politické myslenie a analyzuje motívy politickej súdnosti, obrazotvornosti a estetického vkusu.

Kniha obsahuje prvý český preklad spisu \'O nebytí,čili O Fysis a grécky originál, jej hlavnou náplňou je však podrobný komentár tohto spisu a interpretácia ojedinelého a neprávom opomínaného filozofického diela \'Gorgii z Leontín\'.

Často diskutované dielo ruského filozofa a teológa, východnej perly francúzskej emigrácie. Dogmaticko-filozofický traktát, vychádzajúci z hlbokej znalosti východnej i západnej tradície, je provokujúcou výzvou.

Problematika vědy měla ve filosofii Martina Heideggera celoživotně zásadní důležitost. Tímto tématem se zabývá publikace Jany Kružíkové Heideggerovo pojetí vědy.

Kniha súčasného slovenského filozofa, ktorý sa zaoberá myslením neskorého Wittgensteina, teóriou významu, filozofiou logiky a teóriou poznania.