Anne Galagherová vyrůstala v okouzlení z otcových příběhů. Nyní se vrací se zlomeným srdcem do rodného Irska, aby rozprášila otcův popel. Jenže najednou je všechno jinak a ona se probouzí… na stejném místě, ale JINDY. Irsko v roce 1921 je nebezpečné místo. V dozvucích války se rodí poslední bitva za nezávislost a lidské životy jsou zase jednou v ohrožení. Najde Anne cestu zpět? A hlavně: Jak se vyrovná

Osamělý domek na divokém pobřeží Essexu se stal dočasným azylem mladé londýnské spisovatelky Kate, která tu chce nalézt ztracenou duševní rovnováhu po rozchodu s milencem. Náhodný objev antického hrobu v přímořských dunách však vyvolá duchy pohřbených a síla jejich dávných vášní začne znovu působit. Ohrožená Kate i její místní přátelé čelí nebezpečí společnými silami. Zdá se, že řešením věčného tématu

Ez a regény Eleni Gacojannisz tragédiáját örökíti meg fia, Nicholas Gage, a New York Times tudósítója tollából, aki hosszú éveken át rakja össze testvérei és saját menekülésének igaz történetét a görög polgárháború idejéből. Az albán határ közelében fekvő Lia nevű faluban a szerző édesanyját 1948-ban a partizánok szörnyű kínvallatások után kivégezték, mert fiát és négy lányát a vasfüggöny mögötti táborok

Příběh začíná roku 1945 ve Skotsku, kde bývalá vojenská sestřička Claire Randall tráví dovolenou nebo spíš druhé líbánky. Náhodou se dotkne zvláštního kamene a to ji přenese do osmnáctého století. Není to ale klidné období, v zemi zuří občanská válka, lidské mysli jsou plné pověr i nenávisti. Jak si v takové situaci poradí žena navyklá na racionalitu dvacátého století? A jak její život ovlivní nečekaná

Makkai Sándor a modern történeti regény nagymestere, gróf Bánffy Miklós írótársa, az erdélyi helikonisták egyik legismertebb alkotója. Szépirodalmi műveit javarészt az Erdélyi Szépirodalmi Céh jelentette meg 1925 és 1943 között. Első megjelenésekor az Ördögszekér egy csapásra ... Folytatás ›› zajos könyvsiker lett; a \"híres és hírhedt\" regény ugyanis a Báthoryak szerelmi történetébe enged bepillantást,

Kunhuta, druhá manželka Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, byla ženou ctižádostivou, panovačnou a vášnivou. V českých dějinách zanechala nesmazatelnou stopu, mimo jiné i svým vztahem s druhým hlavním hrdinou tohoto klasického románu Závišem z Falkenštejna, udatným rytířem, intrikánem i schopným státníkem, který se dokonce krátce před Kunhutinou smrtí stal jejím manželem. Kniha pojednává

Prvního listopadového rána roku 1755, přijíždí do světského Lisabonu hraběnka Dores da Pena, poslední potomek z kdysi mocného rodu. Dores je mladá a krásná, ale ví, že její čas na tomto světě se krátí. Každým dnem ji ubývá sil, a je smířena s tím, že umírá. A tak jako ostatní poutníci tlačící se po desetitisících ulicemi Lisabonu, přijela se i ona pomodlit. Doufá, že právě prvního listopadu, v den

Dne 7. února 1311 byl v bazilice sv. Víta na Pražském hradě slavnostně korunován nový český král Jan Lucemburský a spolu s ním i jeho žena Eliška. K její korunovaci byl použit nádherný zlatý a perlami a safíry zdobený diadém, jaký nosila už její matka Guta Habsburská. Od té doby byl uložen spolu s ostatními korunovačními klenoty v klenotnici baziliky sv. Víta. Jenže když si měla královna Eliška při

Hrdiny částečně autobiografického románu se stali torpédoborec Ludgate, spuštěný na vodu v Rhosythských docích, a sedmnáctiletý Nick, sirotek vržený do světa zpod trosek rozbombardovaného domova na předměstí Londýna. Kniha vyšla v Anglii poprvé v roce 1979 a o čtyři roky později u nás a četná reedice ve Velké Británii i překlady do různých jazyků svědčí o tom, že se směle zařadil mezi slavná díla.

\"Sok csatát láttam Angliában a magam idejében feleségként és özvegyként, de egyik sem teremtett ennyire tiszta helyzetet. Rövid és embertelen csatát jósolok (...) s a győztes Anglia koronáját és leányom kezét kapja meg.\" Woodwill Erzsébet özvegyasszonyként meghódítja a Yorkok ifjú királyát, Eduárdot. A király hatalmas veszélyt vállal azzal, hogy egy Lancester-házhoz hű, de közrendű származású nőt

Přátelství Sofie Morozovové a Anny Fedorinové se začne aktem přátelské pomoci a podpory, když si Sofie v roce 1933 v sibiřském pracovním táboře zraní ruku. Od té chvíle se obě mladé ženy vzájemně podporují v každodenním zápase o přežití. Jen dvě věci dodá

A tizennégy éves, írói ambíciókat dédelgető Emma 1907 júliusában az Orient expresszen tér vissza Kanadából Budapestre az édesapjával. A fővárosból Balatonkörtvélyesre utaznak tovább, ahol a súlyosan beteg Vallay Zoltán egykori szerelmére, Kóthay Évára bízza lányát. Emma ebben az álomszép balatoni kisvárosban válik igazán felnőtté, itt tapasztalja meg mindazt, ami az életben a legfontosabb: a szerelmet,

1608. november, Kolozsvár. A város Báthory Anna esküvőjére készülődik. A fejedelem tizennégy éves húgát családjának és kötelességeinek tiszteletére nevelték. Engedelmes araként, vagy lázadó özvegyként teljesíti-e be sorsát? Hogyan boldogul a három részre szakadt ország politikai játszmái közepette egy fiatal lány a hatalommal bíró férfiak vágyaival, érdekeivel és kapzsiságával? Szerelmes fiatalasszony

\"Abban a nevezetes ezerkilencszáz és huszadik évben, vagyis egy esztendőre rá, hogy a románok kézhez vettek minket, székelyeket, az én életemben még külön is igen nagy fordulat állott bé. Akkor is Ábelnek hívtak engem; s ott laktunk Csíkcsicsóban, abban a nagy káposztatermelő faluban, a felcsíki járásban, éppen az Olt vize mellett. Apám, akit Gergelynek neveztek, még élt abban az időben, s közbirtokossági

Kateřinu Medicejskou provdali za francouzského krále Jindřicha, kterému se vůbec nelíbila. Raději svou přízeň věnoval milenkám než královně. Když Kateřina ovdoví a zůstane s šesti malými dětmi sama v království plném zrádných šlechticů, musí zajistit trůn pro své syny. Jenže za to zaplatí svými ideály i tajemstvím svého srdce.

Lázeňské naděje jsou druhý díl rozsáhlé románové fresky Romana Ráže, věnující se osudům jedné rodiny v moravských lázních Slaňanech v průběhu dvacátého století. Zatímco první díl – Lázeňské dobrodružství, líčil milostný i rodinný život vídeňské Češky Marie Klánské v období první světové války, druhý díl – Lázeňské naděje – sleduje dramatické osudy její rodiny na pozadí druhého světového válečného konfliktu,

V nejnovějším románu se Paul Aster představuje v takové podobě, na jakou jsme u něj zvyklí – jako výborný vypravěč příběhů, který využívá postupy a prvky pokleslých žánrů. Autor pracuje s motivy detektivního, špionážního, sci-fi , válečného a milostného románu, přičemž příběhy často vkládá do sebe a zároveň nenásilně rozvíjí úvahy o povaze reality a lidských dějin. Základní linii vyprávění tvoří stárnoucí

Ross Poldark se po řadě osobních i finančních ztrát snaží zajistit svou ženu Demelzu a syna Jeremyho, ale stále naráží na svého úhlavního nepřítele, mstivého bankéře a podnikatele George Warleggana. Hluboce zakořeněná vzájemná nenávist obou mužů dostává další rozměr po Georgeově sňatku s křehkou Elizabeth, Rossovou první láskou a vdovou po jeho bratranci, která přivádí na svět dítě a zjišťuje, že její

„Kam jsem přišel, tam jsem byl doma.“ Leitmotiv život - ní filozofie hlavního hrdiny prostupuje celým dějem románu o životě Gustava Lindemanna. Ztráta matky malého Gustu citově poznamená. Nevlastní otec se k chlapci sice chová hezky, ale macecha řeší jeho vzpouru jen bitím a nadávkami. Slovo parchant pochopí Gusta až později. Utíká z domu, toulá se, a proto ho pošlou do Moravského Krumlova do ochranovny.

\"Třetí?\" podivil se Ovidius. \"To není dobré jméno, takové dávají dcerám jen omezení rolníci. Ne, ty si ze mě děláš blázny. Jmenuješ se… Andromeda.\" Mladá dívka je prodána do Říma jako otrokyně. S očima dokořán obdivuje obrovské chrámy a paláce - a je odvedena do Subury, vlhké a hlučné čtvrti, kde se obchoduje se vším, co slibuje zisk: se zbožím, zvířaty, lidmi. Dívce, jež dostala jméno Andromeda,