Autor publikácie René Bílik nám predstavuje široké spektrum znalostí o slovenskej literatúre v diskurze so súčasnosťou. Dozvieme sa nielen o svete totality, vyprázdňovania jazyka či rizikách slobody. Nastavuje nám zrkadlo zo slov o sebe samých. Autor zdôrazňuje, že to, čo je iné, nám príliš nevonia. Lenže, paradoxne, všetko, čo sa v textoch slovenských spisovateľov ironikov ukazuje ako iné (než to

Práca odokrýva doposiaľ skryté, demaskuje konvencionalizované, a podniecuje čitateľa siahnuť po dobových literárnych textoch a provokuje ho k pokusu o ich vlastnú interpretáciu. Pri ceste za interpretáciou sa necháme strhnúť tvorbou Bohuslava Tablica, Juraja Palkoviča, Pavla Jozefa Šafárika, Jána Kollára, Jána Hollého, Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Jána Bottu, spomenieme aj iných, možno

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech? O tomto i o dalších podobných tématech píší na stránkách knihy Cestami Mnémosyné doktorandi Fakulty filozofické Univerzity Pardubice pod vedením historika Antonína K. K. Kudláče. Hledání osobní i kolektivní identity

Zborník z konferencie, ktorú usporiadali v roku 2013 Ústav slovenskej literatúry SAV v Bratislave, Katedra slovenského jazyka a literatúry a Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave.

Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy. Gnómicky sevřený text si bere za koncepční základ kapitolové členění, přičemž

Předkládaná publikace, kterou vytvořili lingvisté Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, volně navazuje na monografii Čeština v pohybu. Tentokrát představuje autorský kolektiv výsledky výzkumu vlastních jmen, a to z několika hledisek, která sledují jejich proměny v komunikaci: fungování pojmenovávacích motivů ve spojení s variabilitou jednoho typu pomístních

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě

Slovník literárněvědného strukturalismu představuje vůbec první takto tematicky vymezenou terminologickou příručku, která postihuje strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, jež získal v rámci literární vědy v průběhu dvacátého století. Kniha obsahuje více než tři stovky hesel, ve kterých se autoři snažili přístupnou formou vyložit základní teoretické a metodologické koncepce,

Hoci rozsahom skromné, no myšlienkovým bohatstvom oplývajúce dielo kapucína a významného literárneho vedca Giovanniho Pozziho (1923 - 2002) Mlčanie, ktoré vyšlo v Miláne v roku 2002 pod názvom Tacet a možno ho oprávnene považovať za jeho testament. Tichá kniha o samote a tichu, o pamäti, čítaní a počúvaní. Vychádza v slovenskom preklade kapucína Pavla Prihatného. Giovanni Pozzi po kňazskej vysviacke

Kniha ponúka výklady autora zameraného na spätosť jazyka so sociálnou kultúrou. Pojem sociálna kultúra sa však zámerne nevymedzuje, aby sa výklady neobmedzili vopred určenými hranicami, lebo úmyslom autora nebolo postupovať podľa pripravenej štruktúry obsahovej schémy, čo by smerovalo k striktnému systematickému rozvíjaniu témy jazyk v sociálnej kultúre, ktorého výsledkom by bol koncepčný príspevok

Táto monografia je prínosom pre slovenskú kultúru (translatológiu, literárne vednou teóriou i skúmanie kultúrneho a literárne-spoločenského vývoja). Prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc. Svedčí nielen o opodstatnenosti výskumnej orientácie Ústavu svetovej literatúry SAV na vývoj slovenského myslenia o umeleckom preklade a problematiku prekladovej recepcie inonárodných literatúr, ale aj o systematickej

Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický

Publikácia nadväzuje na dvojzväzok \"Svet literatúry, literatúra sveta\". Po štúdiách autorov angloamerickej, ruskej, francúzskej a nemeckej literatúry sa autor - jedna z najvýznamnejších osobností slovenskej literárnej vedy - zasvätene venuje iba nemecky píšucim autorom: Goethemu, Werfelovi, Zweigovi, Kellerovi, Kafkovi, Wassermannovi a Feuchtwangerovi. Knihu uvádza vyznanie autora o vlastnom vzťahu

Vedle řečtiny a latiny existuje v Evropě ještě třetí klasický jazyk církevní slovanština. Ta vychází ze staroslověnštiny, přinesené Cyrilem a Metodějem na Velkou Moravu v 9. století. Pozdní středověk (tedy zhruba 14.15. století) představuje jeden z vrcholů církevněslovanské knižní kultury, jež spojovala pravoslavné národy východní Evropy a Balkánu (hovořící slovanskými jazyky nebo rumunsky), katolické

Slovník samozřejmých slov esejisty a vydavatele kulturních periodik (mj. autorského internetového časopisu Možnost; www.moznost.wz.cz) Josefa Štogra se zabývá řečí a jazykem. Samozřejmá slova autor nehodnotí, spíš se věnuje jejich očistě. Kritické ro zlišování a skepse vůči jazyku jsou spíše předpokladem těchto úvah, jejich smyslem je však krajně obtížné dorozumění. Ve slovníku je proto podstatný i

Myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti ve formě 2+1 (tedy znalost mateřštiny a nejméně dalších dvou cizích jazyků) je ideou integrující v sobě celou řadu intencí, z nichž jednou ze stěžejních je schopnost a dovednost obyvatel Evropy komunikovat mezi sebou na adekvátní úrovní s cílem zabezpečit další mírový rozvoj (nejen) našeho kontinentu. Aplikace evropského konceptu do konkrétních jazykových

Nejen studentům určení kniha představuje v mnoha vrstvách devatenácté století ve francouzské literatuře od romantismu po symbolismus. Teoretické pasáže o směrech a autorech jsou prokládány úryvky z děl v nejlepších českých překladech. Vodítka a otázky k úryvkům, určené čtenářům i vyučujícím, jsou ideální cestou k interpretaci textu a správnému vnímání literatury. Přeložili Aleš Pohorský, Jiří Našinec,

Druhé aktualizované vydání monografie Jaroslava Oliveriuse je spolehlivým průvodcem moderní literaturou arabského Východu. Svým čtenářům umožňuje poznat vývoj moderní arabské prózy, poezie a dramatu od jejich počátků v první polovině 19. století až na práh nového milénia. Sleduje literární vývoj v Egyptě, Sýrii, Libanonu, Palestině, Iráku a Súdánu a zahrnuje též významnou tvorbu syrsko-palestinských

Pravidla českého pravopisu , jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce. Ústřední část je pojata jako pravopisný slovník. Výběr hesel se řídí především potřebami pravopisnými, proto jsou do něho