Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se

Glosy a Fragmenty nejsou a nechtějí být odborným textem. Nekladou si za cíl zachytit konkrétní významové podhoubí, z něhož Fundovy texty geneticky vyrostly, a přímo neodkazují ani k doložitelné stránce jejich různočtení. Nezdržují se kritickým aparátem. Zachycují autorovy torzovité poznámky i jeho reakce na jiné vybrané podněty, které filozoficky poučený čtenář dobře rozpozná. Má-li být filozofie lidem

Filosof Ladislav Hejdánek se kromě badatelských aktivit silně veřejně angažoval, což se podle režimu, který zrovna vládl, projevovalo různě – od zakládání a vedení občanských iniciativ (Nová orientace, Charta 77) přes pokusy o dialog s vládnoucí garniturou až po popularizaci filosofie a vědy. Filosofové se sice v dobře fungující společnosti, dnes řekněme v liberálně-demokratickém režimu, politicky

Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů. Metodou fyziopsychologie Nietzsche odhaluje za morálními soudy to, co je v nich zamlčeno, a ukazuje, že jejich zdrojem je vždy nějaký pud či instinkt.

Metafyzická rozprava byla sepsána v zimě 1685–1686, kdy Leibniz sloužil již desátým rokem u hannoverského dvoru, nejprve jako knihovník a pak také jako osobní poradce lankraběte Ernsta Augusta. Podle Leibnize je spisek výsledkem dlouhodobého přemítání – a vskutku lze říci, že představuje první soustavné, co možná úplné a vposled i zakládající podání Leibnizova myšlení před monadologickou tezí.

Jakkoli by nám prospělo, kdybychom své myšlenky sdělili též přístupnější formou, chceme dát přednost formě přísnější a tímto pojednáním pokud možno podat příklad metody, která se od dosavadní odlišuje tím, že je skutečně neoddělitelná od obsahu – říká se na úvod „farářova vyprávění“. K českým čtenářům se dostane jeden z ústředních textů německé romantiky od myslite-le, který po desítky let nebyl ochoten

Další kniha z řady základních textů evropské vzdělanosti iniciovaná Petrem Vopěnkou. A po desetiletích teprve druhá přeložená kniha zásadních textů jednoho z největších matematiků, logiků a myslitelů dvacátého století.

Carl Schmitt (1888–1985) je možná nejkontroverznějším myslitelem současnosti. Podle mínění mnohých představuje významný zdroj či oporu nacistické ideologie – a nepopiratelné je, že Schmitt přednesl právní obhajobu noci dlouhých nožů a inicioval očistu německé právní vědy od „židovských příměsí“. Současně je ale (zvláště od své smrti) předmětem souvislého zájmu pravicových i levicových politických myslitelů

Rodney G. Peffer (významný americký politický filozof, pôsobiaci na Univerzite San Diego v Kalifornii a vystupujúci z pozície liberálneho marxistu) svoju teóriu spravodlivosti sformuloval v roku 1990, keď vyšlo jeho najslávnejšie dielo Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť. Toto dielo bolo medzitým preložené do viacerých svetových jazykov a po štvrťstoročí sa jeho preklad dostáva aj do rúk slovenských

Tato útlá knížka obsahuje soubor výroků známého českého guru a duchovního mistra Josefa Veselého.Autor se zde ve snaze pomoci hledajícím na jejich cestě zabývá řadou spirituálních témat.

Vjačeslav Ivanovič Ivanov (1866–1949), básník-symbolista, představitel bohatéhoruského teologického a filosofického myšlení počátku 20. století. Je považován za vynikajícího helénistu, o němž Lev Šestov poznamenává: jeden z nejinteligentnějších a nejlepších současných spisovatelů, jehož základním rysem je univerzálnost.

‘Abdu’l-Bahá ve Svých pařížských přednáškách z roku 1911 předvídal některé největší triumfy a bolesti dvacátého století. Jeho prorocká slova dnes promlouvají dokonce ještě jasněji, když poukazují na taková témata, jako je hledání pravdy u každého jednotlivce, odstranění předsudků jednota všech národů a rovnoprávnost mezi muži a ženami.

\\\\Scientistická víra\\\\\' je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, \\\\\'mimo dobro i zlo\\\\\', mimo všechny pochybnosti \\\\\'iracionalizují racionalitu\\\\\' a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového \\\\\'rozvoje reálna díky imaginárnímu\\\\\'. Aplikacebásnické metody \\\\\'pars

Různorodost tradic, na nichž spočívá evropská kultura, reflektuje evropské myšlení přinejmenším od dob modernismu. Evropskou jednotu chápe nejspíš jako pohyb integrace a setkávání, ale také traumatických zkušeností a přehodnocování.

Dialog Faidros, ve kterém se Platón promlouvající prostřednictvím Sókrata snaží zachytit a definovat podstatu krásna, patří k významným a nesmrtelným dílům světové literatury. Kromě Platónova pohledu na „krásno“ jsou v něm vyloženy základní rysy jeho filosofického systému.

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novouteorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu.

Dejiny maďarskej filozofie sú pokusom o prezentáciu maďarského filozofického myslenia pre slovenského čitateľa. Určenie adresáta tohto textu nie je náhodné, pretože dejiny maďarského a slovenského myslenia vychádzajú zo spoločných dejín školskej filozofie v Uhorsku a v prípade bývalého Horného Uhorska dokonca sú aj neoddeliteľné.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa.

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného

Kniha je reprezentativním výborem aforismů, přísloví, rčení a zlidovělých výroků židovských myslitelů na různá všelidská témata (láska a nenávist, štěstí, jídlo, víra, domov, zdraví, tělo a duše, strach, pohostinnost, krása, zlá puzení…). Představuje bohatství duchovní tradice a lidové moudrosti židovského lidu. Jedním z hlavních znaků, jímž se vyznačuje židovské mudrosloví, je sebekritičnost a schopnost