Ve své knize autor podává syntetický výklad stvoření jako rozpadu prvotní Jednoty do tří řádů bytí, jimiž člověk znovu prochází při svém návratu k původní Jednotě: Boha, člověka a vesmíru. Ze vztahů těchto tří úrovní odvozuje „Neznámý filosof“ praktickou teorii jednání vedoucího k reintegraci, neboť každý čin člověka musí být v souladu s Božími činy, tvořícími náplň šesti dnů stvoření. Sedmý den stvoření,

Kniha Tropus, symbol, figura vůbec poprvé v českém prostředí podrobněji představuje osobnost a filosofii židovského pokantovského myslitele Salomona Maimona (1753–1800). Autorka v chronologickém pořadí interpretuje jeho díla, v nichž se zabývá filosofií jazyka, a soustřeďuje se při tom na úvahy o tropech a metafoře. Maimonovy názory pak srovnává s předními předkantovskými osvícenskými osobnostmi (Ch.

Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie? Zdánlivě nic.

Po proměňující zkušenosti s peyotlem, kterou popsal v knize V zemi osvícení, opouští Duits západní filosofii, která podle něj hledá pouze bezpečný přístav rozumu a mylně jej vydává za poznání, a studuje buddhismus a zen, ale hlavně objevuje dílo Henryho Corbina a perskou mystiku. Vášnivě také studuje dílo G. I. Gurdžijeva a na konci 50. let se prostřednictvím svého přítele Jacquese Luseyrana setkává

Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

Představa vzájemné metodologické provázanosti výzkumu a umění, která se objevila koncem minulého století, odkrývá nové možnosti bádání a umožňuje nám pojmově uchopit takový výzkum, který by byl na umění založený. Dieter Mersch, profesor Vysoké školy umělecké v Curychu, ve své pronikavé studii dekonstruuje terminologii spojenou s otázkami vztahu estetična a vědecké pravdy, přičemž jeho snahou je odkrýt

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Kniha Půl století poté je uvedena autobiografickými poznámkami profesora Ladislava Tondla o osobní motivaci a cestách k sémantice a sémiotice. Text naznačuje obecné schéma komunikačních procesů stimulované zejména výsledky teorie informace.

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha.

Kritické, resp. realistické myšlení je bezesporu nejcennějším výdobytkem dnes již mnohatisíciletého vývoje lidstva, je však vůči nekritickému myšlení stále v defenzívě. Autor knihy v dějinných souvislostech osvětluje, v jak ideově upadlém světě současný Západ žije.

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění.

Rozborem Spinozových základních myšlenek Deleuze ukazuje, že filosofie není abstrakcí odtrženou od každodenního světa, ale že je sama o sobě vždy už praxí a způsobem života. V případě Spinozovy Etiky si filosofie klade především tyto úkoly: potlačení afektů umenšujících sílu jednat, odkrytí lidské nesvobody a úsilí o dosažení radosti spojené s adekvátním poznáním a plnohodnotným jednáním.

Kniha seznamuje ze základními myšlenkami francouzského historika, kulturního antropologa a literárního kritikaReného Girarda, které se týkají zejména vztahu náboženství a násilí. Girard je autorem tzv. mimetické teorie, která v souvislosti s náboženskými fenomény analyzuje vznik lidských kulturních potřeb a příčiny mezilidských konfliktů.

Na jedné straně podivné události, na straně druhé palčivé problémy z humorného nadhledu. Tato poutavě napsaná biografie představuje životní cestu jedné mimořádné ženy, jež se nejrůznějším způsobem společensko-politicky angažovala, a přitom trpěla rozervaností své doby.

Ve svazku imaginárních dopisů proslulým i málo známým adresátům francouzský filosof skládá účty ze svého života. Jak píše v předmluvě, přál si v těchto dopisech na konci svého života vyslovit nahlas to, co se předtím nikdy neodvážil říci ani potichu.

Práca z filozofie vedy písaná na spôsob učebnice slúži ako pomôcka k problematike vysvetlenia a príčinnosti. Záhŕňa kapitoly o filozofii vedy, o teóriách vysvetlenia, teóriách príčinnosti a tiež slovník s kľúčovými pojmami.

Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako „celek toho, co jest“, nebo jako „skutečnost“, jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto metafysická filosofie. Zčásti objasnit tento, vzdor starobylosti inspirací radikálně nový pohled na svět, zčásti pak vykonat první kroky na takto získané půdě, to je základním úkolem úvah, nesoucích souhrnný

Kniha súčasného slovenského filozofa, ktorý sa zaoberá myslením neskorého Wittgensteina, teóriou významu, filozofiou logiky a teóriou poznania.

Gnose je univerzální, čas ani prostor ji nemůže omezovat. Je obsažena v moudrosti všech staletí, všech národů a ras.