Práca predstavuje súbor dvadsiatich recenzií, publikovaných autorom v dlhšom časovom oblúku rokov 1990 - 2006 v časopise Filozofia. Objektom autorových recenzií boli vedecké práce, publikované v knižnej podobe, či už charakterom monografií, resp. monografických zborníkov.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku. Vedle Wittgensteinovy teze, že \"soukromý jazyk\" je pojmový spor, zatěžující řadu starších filosofických pojetí jazyka a významu, klade autor popis a filosofickou analýzu různých parajazykových fenoménů, jakými jsou jazyky dvojčat či glossolalie, a poukazujena fakt, že (post)wittgensteinovská

Sbírka překladů Základní etické teorie představuje čtenářům základní směry a klíčové autory současné anglosaské normativní etiky, a nabízí tak materiál ke kurzu úvodu do etiky. Tři oddíly sbírky jsou věnované jejím třem hlavním směrům: dvěma tradičním, odpovídajícím na otázku „jak mám jednat“ – konsekvencialismu (včetně utilitarismu) a deontologii (včetně kantianismu) –, a směru, který se rozvinul

Karl Jaspers, jeden z najvplyvnejších mysliteľov 20. storočia, pokladal dielo Friedricha Nietzscheho za najvýznamnejšiu filozofickú udalosť, aká sa v Nemecku odohrala po zavŕšení klasickej etapy vývinu nemeckej filozofie. Okrem rozsiahlej monografie venovanej Nietzschemu sa jeho myslením zaoberal v rade ďalších prác.

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) \"Adama I\" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého \"Adama II\". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá.

Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370–413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o vztahu duše ke světu, o jejím nečekaně proměnlivém životě a případné spáse či ponížení.

Osobní a osobitý příspěvek autora, jenž vyšel ze surrealismu (jeho české verze), ke krizi modernismu, jak k ní došlo koncem 20. století. Jak známo, zrodila tato krize takzvaný postmodernismus, Král sám odtud vzápětí dospěl k vlastní poetice „pěší metafysiky“. Zde jako jeden z prvních kritizuje modernismus v podobě avantgardistických programů a radikalistických projektů jiného, lepšího světa.

Logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho „průlomového díla“. Právě toto zkoumání bylo nejvíce studováno další generací fenomenologů a mnohé z nich také silně ovlivnilo, jak přiznává M. Heidegger. Po položení obecných základů teorie intencionálního vztahu vědomí a jeho předmětu v 5. zkoumání, přechází nyní Husserl ke speciální problematice

Ciceronův spis O zákonech úzce navazuje na jeho dílo O věcech veřejných. Oba tyto dialogy jsou zároveň míněny jako římská obdoba Platónových dialogů Ústava a Zákony.

Filozofické zamyslenie nad morálnym zmyslom prírody. \"Ako sa rýmuje život, svet a moje miesto v nich?

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství.

Táto antológia prináša výber najdôležitejších súčasných štúdií z anglosaskej filozofie lásky a priateľstva, a to ako systematických, tak historických. Systematické texty z oblasti súčasnej teórie (časť II) a neoplatónské etické koncepcie (časť III) sú za účelom sprístupnenia ich hlavného inšpiračného zdroje doplnené historickými interpretáciami klasickej gréckej filozofie (časť I). Antickí autori venovali

Profesor University of Arizona David Schmidtz – vystudovaný filozof a ekonom – v knize Prvky spravedlnosti předkládá velmi srozumitelným jazykem své úvahy o tom, co je spravedlnost. Hodnotí vhodnost přístupu ke spravedlnosti skrze principy zásluh, reciprocity, rovnosti a potřeb.

Milan Sobotka, emeritní profesor novověké filosofie na Univerzitě Karlově v Praze, ve své knize o Jeanu-Jacquesu Rousseauovi vychází z předpokladu, že Rousseau je objevitelem hodnoty druhého (a druhých) pro každého jedince. Nejprve – v Rozpravě o původu nerovnosti – jde o hodnotu druhého v teorii intersubjektivity, jejímž je Rousseau možná prvním představitelem, později – zejména ve spise O společenské

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.

Timothy Morton, významná postava na poli ekológie, literárnej kritiky a objektovo-orientovanej filozofie, nás v tejto knihe láka do magickej noci objektov. Ak veci iskria neprítomnosťou a nedajú sa redukovať na ich využitie, vzťahy či vnímanie, môžu na seba navzájom pôsobiť len nepriamo, v zvláštnej oblasti stôp a odtlačkov.

Selected as a Book of the Year in The Times Literary Supplement\'This lucid and riveting new biography at once rescuses Kierkegaard from the scholars and shows why he is such an intriguing and useful figure\' ObserverSoren Kierkegaard, one of the most passionate and challenging of modern philosophers, is now celebrated as the father of existentialism - yet his contemporaries described him as a philosopher

Autor má obdivuhodne široký záber, dokáže spracovať a integrovať relevantné poznatky z oblasti empiricko-experimentálnej, komputačnej, či evolučnej estetiky.