If you are reading this, it\'s likely you already have some affinity with humanism, even if you don\'t think of yourself in those terms. You may be drawn to literature and the humanities. You may prefer to base your moral choices on fellow-feeling and responsibility to others rather than on religious commandments. Or you may simply believe that individual lives are more important than grand political

Zkoumání mezinárodních vztahů se původně opíralo hlavně o historii, teorii mezinárodního práva a filozofii, postupem času ale přijalo za své řadu metodologických i teoretických východisek společenských věd. Tím se pro teorii mezinárodních vztahů staly aktuálními diskuse, které se ve společenskovědních oborech vedou již od přelomu 19. a 20. století.

Kniha mapuje snahu autora preukázať a prepracovať súvislosti medzi fenomenológiou a estetikou.

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.

- Kniha Ivana Čičmanca V ZAJATÍ ZVEDAVOSTI je výberom autorových literárnovedných esejí, filozofických úvah a vedeckých štúdií z obdobia rokov 2001 – 2022. Pozostáva z dvoch častí nazvaných KORPUS a BONUS: prvej odbornejšej a druhej ladenej osobnejšie.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

„Co si dnes skutečně představujeme pod slovem člověk, které tak často používáme? O kom to mluvíme, když hájíme lidská práva nebo když pěstujeme humanitní vědy?

O osobe Diogena Laertia sa zachovalo iba veľmi málo údajov, no napriek tomu jeho dielo pretrvalo až do dnešných čias. Laertios svoje Životopisy zostavil podľa presného plánu.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?

Vjačeslav Ivanovič Ivanov (1866–1949), básník-symbolista, představitel bohatéhoruského teologického a filosofického myšlení počátku 20. století. Je považován za vynikajícího helénistu, o němž Lev Šestov poznamenává: jeden z nejinteligentnějších a nejlepších současných spisovatelů, jehož základním rysem je univerzálnost.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

Autor v této knize zkoumá biblický Jonášův příběh a nejen s pomocí hlubinné Jungovy psychologie hledá příčiny roztržení našeho bytí a lék k jeho opětovnému scelení. Knihu doplňuje rozhovor s Annick de Souzenelle objevování vertikální reality, reaktivaci našeho vnitřního jádra, tělesných technikách a integraci druhého.

Kniha pojednává o aristotelské logice tak, jak ona reflektovala sama sebe. Cílem autorů je představit aristotelskou logiku \"zevnitř\": nikoliv jako překonanou historickou fázi vývoje, nýbrž jako svébytný propracovaný systém, který je vybudovaný na vlastních filosofických předpokladech a který nelze dobře pochopit, bude-li interpretován z hlediska logiky moderní. Kniha obsahuje rejstřík, příklady a

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Citace a narážky na tento etický traktát najdeme v Číně na každém kroku. Všichni jej znali nazpaměť, však také patří mezi posvátné čtyři knihy. Konfuciánci považovali Velké učení za klíč ke Konfuciovu odkazu. Spolu s Doktrínou středu tvoří jakousi čínskou listinu lidských úvazků a mravních principů. Bohatě komentovaný překlad Oldřicha Krále.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje