Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu. Do první kategorie patří nauky Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již klasickém

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku

A kötet főszerkesztői: Falusi Márton és Pécsi Györgyi Rendhagyó és formabontó magyar irodalomtörténet – lexikon formában. Összesen 655 szócikkben 332 magyar író műfajilag változatos szépirodalmi könyvét 52 szócikk-író ismerteti. A hagyományos írói pályaképek helyett a kézikönyvben egyedi könyvek rövid, orientáló és informatív ismertetéseivel találkozik az olvasó. A szócikkek megjelenési évük szerint,

Publikácia Slovenčina na každý deň od Sibyly Mislovičovej a kolektívu autoriek v zložení Denisa Dovičovičová, Silvia Duchková, Dana Guričanová, Katarína Kálmánová a Iveta Vančová z oddelenia jazykovej kultúry a terminológie Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV môže byť príjemným spoločníkom pre milovníkov slovenčiny a možno aj pre tých, ktorí sa nimi vďaka nej stanú. Autorky veria, že moderná, zaujímavá

Knihy, ktoré ovplyvnili dejiny je pútavý a podmanivý knižný sprievodca viac než osemdesiatimi z tých najslávnejších, najvzácnejších a najdôležitejších písomných diel sveta od Zvitkov od Mŕtveho mora po Denník Anny Frankovej, vrátane ručne iluminovaných rukopisov, zásadných tlačených kníh a niektorých z najlepších príkladov ilustrovanej literatúry. Prekrásne spracované kapitoly sledujú vývoj jednotlivých

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních

Zborník z konferencie, ktorú usporiadali v roku 2013 Ústav slovenskej literatúry SAV v Bratislave, Katedra slovenského jazyka a literatúry a Pedagogická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave.

Ku knihe Petra Koťátka Interpretace a subjektivita.

Pomístní jména – jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest – v sobě skrývají nespočetné zajímavé a přitažlivé informace. Představují nejen unikátní jazykové útvary, ale i zdroj poznatků pro regionální historii, archeologii, etnografii, přírodovědu i jiné vědní obory.

Sborník Žánry a průniky literatury faktu obsahuje příspěvky předních odborníků a teoretiků zabývajících se fenoménem literatury faktu, které byly proneseny na mezinárodní konferenci k tomuto tématu v říjnu roku 2017 v Malé aule Karolina Univerzity Karlovy. Konference byla iniciována Institutem komunikačních studií a žurnalistiky při FSV UK, Univerzitou Karlovou a Klubem autorů literatury faktu. Úkolem

Maxwelluv démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektu a událostí v literárních textech, problematikou recových aktu v literature a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak venován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejruznejších typech takzvane

V publikácii šestnásť lingvistov slavistickej orientácie zo slovanských krajín, z Nemecka, Rakúska a USA prináša najnovšie výsledky z výskumu kodifikácii slovanských spisovných jazykov alebo pertraktuje už známe poznatky z tejto oblasti z iného uhla. V monotematickom zborníku Historický a sociologický kontext kodifiácií slovanských spisovných jazykov nájde čitateľ analýzy týchto slovanských jazykov:

Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především pak

Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu. V souboru jsou zastoupeny práce týkající se jak problematiky nového přístupu, tak i výsledků, jichž bylo takovým postupem dosaženo, a to v rámci

Josef Miloslav Kořínek (1899-1945) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, habilitoval se roku 1935 na Univerzitě Komenského v Bratislavě pro srovnávací jazykovědu a stal se tamtéž profesorem tohoto oboru. Těžištěm jeho badatelského zájmu byla etymologie. Tento svazek přináší výbor jeho etymologických textů co příkladů, jak dělat etymologii dobře.

Publikace Literární studie je komentovaným výborem z díla českého literárního historika, komeniologa a publicisty Jana Blahoslava Čapka, zahrnuje jeho recenze, studie a stati z let 1924-1980, včetně těch publikovaných v zahraničí a v samizdatu. Čapkovy studie přinášejí filozoficky podložené interpretace děl a osobností meziválečné české literatury a literární vědy (V. Dyk, K. Čapek, O. Březina, J.

Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Existují interpunkční pravidla, která lze chápat jako specifickou formu jazykové analýzy: pracuje se s jazykovými kategoriemi jako text a věta, ale ve hře jsou i jevy jako hlavní a vedlejší věty, souřadnost… Pravidla a teorie, o které se opírají, se v čase i prostoru různí. Tato kniha popisuje dějiny

Hogyan fest a hatalom arca? Kit örökít meg a művészet, és miért? Hogyan tekintünk olyan politikusok szobrára, akiket emberként megvetünk? Ebben a könyvben Mary Beard – a mai emlékműszobrászatot övező esztétikai és politikai csetepaték háttere előtt – elmeséli, hogy az elmúlt kétezer év folyamán a nyugati világ hatalmasainak arcmásait hogyan befolyásolta a római császárok ábrázolása. A világhírű ókortörténész,

Antologie Čtení o Vladislavu Vančurovi s podtitulem Kritické rozepře (1923—1969) anebo „Pravda se zle oře“ je chronologicky uspořádaným výborem z kritických, polemických a bilančních článků, představujících spisovatelovu osobnost v jejích proměnách od experimentátora a revolucionáře formy po klasika moderní české prózy. Texty se soustředí na období, kdy se autorův kritický a literárněhistorický obraz